Překvapivé zjištění: kdo se vyhýbá slunci, žije kratší život
Kdo se rok co rok schovává před sluncem, výrazně zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Vyplývá to z rozsáhlé švédské studie, která sledovala desetitisíce žen po dobu dvou desetiletí. Závěry jsou přinejmenším zarážející.
Systematické vyhýbání se slunečnímu záření se ukázalo být spojeno s kratší délkou života — a míra tohoto rizika se překvapivě přibližuje riziku spojenému s aktivním kouřením.
Švédská studie: ženy vyhýbající se slunci umíraly častěji a dříve
V letech 1990 až 2010 vědci z Karolinska Institutu ve Švédsku sledovali zdravotní stav 29 518 žen ve věku 25 až 64 let. Na začátku studie vyplnily účastnice podrobné dotazníky o svém životním stylu a o tom, jak přistupují ke slunečnímu záření.
Výzkumníci ženy rozdělili přibližně do tří skupin:
- ženy, které se slunci vyhýbaly co nejvíce
- ženy, které se slunci vystavovaly příležitostně a s mírou
- ženy, které trávily na slunci čas pravidelně
Následujících dvacet let vědci zaznamenávali, kdo onemocněl a kdo zemřel — a na co. Výsledky tým pořádně překvapily.
Švédské ženy, které se slunci soustavně vyhýbaly, měly přibližně dvojnásobnou pravděpodobnost úmrtí během sledovaného období ve srovnání se ženami, které byly na slunci pravidelně.
Zvlášť výrazný byl tento efekt u nekuřaček. Jejich střední délka života se nápadně podobala délce života žen, které kouřily, ale naopak slunce vyhledávaly. Skupina s nejnižší expozicí slunečnímu záření přišla v průměru o 0,6 až 2,1 roku života oproti ženám, které se slunci vystavovaly pravidelně, ale ne nadměrně.
Jak silné je přirovnání ke kouření?
Vědci zdůrazňují, že nedostatek slunce a kouření jsou samozřejmě zcela rozdílné věci. Nikdo netvrdí, že jsou přesně stejně škodlivé. Srovnání se týká celkového rizika úmrtí v této konkrétní skupině žen.
Co ovšem zaujme: v rámci studie se kombinované riziko „nikdy na slunci" překvapivě přiblížilo riziku každodenního kouření. Nekuřačky, které se slunci vyhýbaly, skončily ve stejné rizikové zóně jako ženy, které kouřily, ale čas venku trávily běžně.
Jde pochopitelně o observační studii — výzkumníci sledovali souvislosti, nikoli prováděli kontrolovaný experiment. Nelze proto se stoprocentní jistotou tvrdit, že nedostatek slunce je jedinou příčinou vyššího rizika úmrtí. Přesto tato souvislost přetrvala i po zohlednění důležitých faktorů, jako jsou:
- úroveň vzdělání
- tělesná hmotnost (BMI)
- míra pohybové aktivity
- konzumace alkoholu
To výsledky sice nečiní neprůstřelnými, ale rozhodně je nelze jednoduše odmítnout jako pouhou náhodu.
Proč sluneční záření dělá víc než jen opálení
Studie ukazuje, že lidské tělo využívá sluneční světlo hned několika způsoby. Tím nejznámějším je tvorba vitaminu D v kůži působením UVB záření.
Vitamin D jako možný klíčový hráč
Vitamin D funguje v těle podobně jako hormon a podílí se na celé řadě procesů:
- pevnost kostí a zubů
- správná funkce imunitního systému
- výkonnost svalů
- pravděpodobně také zdraví srdce a cév
Závažný nedostatek vitaminu D bývá spojován s vyšší náchylností k infekcím, větším rizikem řídnutí kostí a možná i srdečně-cévními onemocněními. V severních zemích, kde slunce v zimě svítí nízko nad obzorem, je takový nedostatek běžný.
Více než jen vitamin D
Vědci zmiňují i další mechanismy:
- Oxid dusnatý v kůži: působením slunečního záření se uvolňuje malé množství oxidu dusnatého, látky schopné rozšiřovat cévy a snižovat krevní tlak.
- Biologické hodiny: denní světlo udržuje správný rytmus spánku a bdění. Narušené biologické hodiny jsou spojovány s vyšším rizikem různých onemocnění — od deprese až po srdeční potíže.
- Nepřímý vliv přes chování: lidé, kteří tráví čas venku, se zpravidla více pohybují, což prospívá srdci a cévám — přestože výzkumníci se tuto proměnnou snažili zohlednit.
V severské zemi, jako je Švédsko, s krátkými zimními dny a malým počtem slunečných hodin, může trvalá kultura „zůstat uvnitř" nedostatky a poruchy ještě zhoršovat.
Srdečně-cévní nemoci jako největší hrozba pro vyhýbající se slunci
Když se vědci zaměřili na konkrétní příčiny úmrtí, vynikla jedna skupina nemocí: kardiovaskulární onemocnění. Ženy, které se vyhýbaly slunci, trpěly častěji:
- infarktem myokardu
- mozkovou mrtvicí
- srdečním selháním
To odpovídá předpokladu, že sluneční záření ovlivňuje zdraví srdce a cév prostřednictvím krevního tlaku, funkce cévní stěny a vitaminu D.
| Životní styl | Celkové riziko úmrtí ve studii |
|---|---|
| Kuřačka, pravidelně na slunci | Vysoké |
| Nekuřačka, vyhýbá se slunci | Srovnatelně vysoké |
| Nekuřačka, mírná až pravidelná expozice slunci | Nižší |
Pozoruhodné je, že nárůst rizika rakoviny kůže způsobený sluncem v těchto výpočtech nepřeváží nad zisky pro srdce a cévy. Ve Švédsku je rakovina kůže relativně vzácná a při včasném záchytu většinou dobře léčitelná — kdežto srdečně-cévní nemoci jsou mnohem častěji smrtelné.
Znamená to, že máme začít bez obav opalovat?
Vědci sami upozorňují, že jejich výsledky nejsou povolením k hodinám stráveným na pláži. Nadměrné vystavování slunci skutečně zvyšuje riziko rakoviny kůže, vrásek a předčasného stárnutí pokožky. Klíčem je rovnováha.
Příznivý efekt se zdá být spojen především s pravidelnou, mírnou expozicí — bez spálení.
Pro severské země to znamená: raději chodit ven kratší dobu každý den než se jednou ročně spálit do červena na dovolené. Konkrétně jde o:
- každodenní procházku nebo jízdu na kole 15–30 minut kolem poledne, podle typu pleti
- odhalené paže a případně lýtka, dovoluje-li to počasí
- v létě ochranu oblečením, kšiltovkou nebo opalovacím krémem při delším pobytu venku
Lidé s velmi světlou pletí, s historií rakoviny kůže nebo s výraznými rizikovými faktory kožních onemocnění by měli zůstat obezřetní a řídit se doporučením svého lékaře.
Co to znamená pro české prostředí?
Česká republika leží zeměpisně mezi Švédskem a jižní Evropou. Máme jasná léta, ale také dlouhé, tmavé zimy. Nedostatek vitaminu D je u nás prokazatelně rozšířený — zejména u starších lidí, lidí s tmavší pletí a těch, kteří tráví málo času venku.
Pro tyto skupiny může být přínosná kombinace rozumného pobytu na slunci a doplňků vitaminu D. Lékaři a hygienici ostatně již dlouho upozorňují, že úplné vyhýbání se pobytu venku není zdravé — přestože kampaně bývají zaměřeny především na varování před přílišným sluncem.
Švédské výsledky mohou diskusi o bezpečném slunění obohatit: nejde jen o „předcházení spálení", ale také o „nevyhýbej se slunci úplně". Více nuancí ve veřejné osvětě může lidem pomoci najít zdravou střední cestu.
Praktické tipy pro zdravý vztah ke slunci
- Zjistěte svůj typ pleti: čím světlejší pleť, tím kratší dobu lze být na slunci bez ochrany.
- Vsaďte na pravidelnost: lepší je každý den chvilka venku než víkendové hodiny v prudkém slunci.
- Sledujte sílu slunečního záření: při vysokém UV indexu (6 a výše) se pokožka spálí rychle — je nutné se namazat nebo zakrýt.
- Zkontrolujte léky: některé přípravky zvyšují citlivost kůže na sluneční záření — přečtěte si příbalový leták nebo se poraďte s lékařem.
- Hlídejte si znaménka: změny barvy, tvaru nebo velikosti nechte odborně vyšetřit.
Kdo má málo času nebo pracuje převážně v interiéru, může situaci zlepšit i krátkou procházkou v době oběda. Dokonce i za oblačného počasí část UV záření pronikne oblačností a kůže vitamin D vytváří — i když pomaleji než na přímém slunci.
Mnoho zdravotních doporučení se soustředí vždy na jedno riziko: předcházet rakovině, snižovat cholesterol, více se pohybovat. Švédská studie ukazuje, jak složitá je tato rovnováha v praxi. Faktor, jako je sluneční záření, ovlivňuje hned několik tělesných systémů najednou. Kdo se dívá pouze na riziko rakoviny kůže, přehlíží celkový obraz zahrnující srdce, cévy, hormony i cirkadiánní rytmus.
