Tichý oceán se rychle otepluje – a vědci zpozorněli
Nejnovější rozbory oceanografů a meteorologů odhalují zásadní proměnu v tropické části Tichého oceánu. Studená fáze ENSO slábne rychleji, než kdokoli čekal, a rostoucí teploty mořské vody uvolňují cestu k návratu El Niño – možná už v průběhu roku 2026.
Přibližně dvě roky panoval nad rovníkovým Pacifikem chladnější režim. Teď se to rychle mění. Odborníci z klimatologických pracovišť sledují, jak se vody v rovníkové oblasti oteplují tempem, které předčilo většinu modelových předpovědí. Pro celou řadu regionů po celém světě to může přinést výrazné přesuny v rozložení srážek, nové vlny sucha i další sérii teplotních rekordů.
Čísla mluví jasně: studená fáze se vytrácí
Světová meteorologická organizace při OSN zaznamenala, že v prosinci 2025 byla teplota hladiny Pacifiku v rovníkové zóně stále ještě přibližně o 0,8 °C pod dlouhodobým průměrem. Jenže o pouhý měsíc později se tento rozdíl smrskl na pouhých 0,3 °C. Takto rychlý skok směrem k neutrálním teplotám je jednoznačným signálem, že chladná fáze ustupuje výrazně dříve, než vědci předpokládali.
Pro běžné lidi to má praktický dosah: povětrnostní extrémy posledních let mohou nejen pokračovat, ale v některých oblastech se ještě prohloubit.
Hlavní příčinou je oslabování pasátů – stálých větrů vanoucích od východu na západ podél rovníku. Když jsou silné, drží u povrchu chladnější vody na východě Pacifiku. Jakmile ztrácejí na intenzitě, teplejší vodní masy z hlubších vrstev stoupají vzhůru a postupně zabírají stále rozsáhlejší část oceánu. Tento mechanismus pak spouští řetězec atmosférických změn, jejichž důsledky cítí prakticky všechny kontinenty.
Co se děje pod hladinou: zásobníky tepla míří na východ
Průzkumy pomocí plovoucích sond i satelitních měření potvrzují zásadní přestavbu teplotních podmínek v tropickém Pacifiku. Chladná fáze ENSO fungovala posledních zhruba dva roky jako jemná brzda globálního oteplování. Nyní tato brzda prakticky přestává účinkovat.
Data z konce roku 2025 a počátku roku 2026 dokumentují rychlé oteplování rovníkových vod. Výzkumníci z předních klimatologických center zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost přechodu systému do neutrálního stavu již na jaře 2026. Prognózy naznačují zhruba 60 až 70 procent šanci na neutrální stav ENSO na jaře 2026 – a neutrální stav je typicky předstupeň pozdějšího přechodu do El Niño.
Tento vývoj má přímé ekonomické dopady. Změny v Pacifiku se totiž promítají do cen potravin, dostupnosti pitné vody i nákladů na energie. Rýže z jihovýchodní Asie, káva z Jižní Ameriky nebo cukr – to vše může zdražit, pokud se v klíčových pěstitelských oblastech změní srážkový režim.
Horká voda pod hladinou tlačí systém k El Niño
Jedním z nejdůležitějších varovných signálů jsou teplotní změny pod povrchem oceánu. Od ledna 2026 měřicí přístroje registrují výrazně teplejší vodní masy pohybující se směrem na východ, k břehům Jižní Ameriky. Tyto takzvané podpovrchové zásobníky tepla postupně stoupají k hladině.
Jakmile dosáhnou střední a východní části tropického Pacifiku, mohou spustit klasický mechanismus El Niño. Nadprůměrně teplá voda pokrývající obrovskou plochu oceánu pak silně přestavuje atmosférickou cirkulaci. Mezinárodní klimatologická centra zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost, že k plnému obratu do fáze El Niño dojde ve druhé polovině roku 2026.
Vědci přitom zdůrazňují, že síla nadcházejícího jevu bude rozhodující pro rozsah dopadů. Zatím se předpokládá spíše slabá až mírná epizoda a scénář extrémně silné události srovnatelné s rekordními ročníky je považován za málo pravděpodobný. I tak však může změnit srážkové vzorce a teplotní záznamy po celé planetě.
Dvě třetiny šancí na El Niño před koncem roku 2026
Numerické prognózy klimatologů jsou v tuto chvíli pozoruhodně shodné. Centra sledující stav ENSO odhadují, že v období od července do září 2026 přesáhne pravděpodobnost výskytu El Niño hranici 60 procent. Pro interval srpen až říjen pak tato šance stoupá na téměř 70 procent.
Odborníci upozorňují, že jaro je tradičně „problematickou“ sezónou pro předpovědi ENSO. Mezi březnem a červnem se systém oceán–atmosféra chová mimořádně nestabilně, což snižuje spolehlivost modelů. Navzdory této tzv. jarní bariéře předpověditelnosti míří drtivá většina dostupných simulací jediným směrem – k oteplující se fázi.
Co to znamená v praxi? Pro zemědělce v Peru nebo Ekvádoru obvykle příznivější podmínky díky vyšším srážkám. Ve stejnou dobu ale indonéští pěstitelé a obyvatelé Filipín čelí nedostatku deště, vysychajícím nádržím a problémům se zásobováním vodou. Pro Česko a střední Evropu to znamená další velmi teplé léto a zvýšené riziko střídání dlouhých suchých period s prudkými bouřkami.
Jak El Niño mění počasí po celém světě
El Niño rozhodně není „lokální“ záležitostí jednoho oceánu. Rozsáhlá skvrna nadměrně teplé vody nad rovníkovým Pacifikem funguje jako gigantický tepelný motor, který přestavuje globální atmosférickou cirkulaci. Důsledky pociťují obyvatelé prakticky všech kontinentů.
- Západní pobřeží Jižní Ameriky – zpravidla intenzivnější srážky, častější bleskové záplavy a sesuvy půdy
- Jihovýchodní Asie a Austrálie – sklon k suchu, vyšší riziko lesních a stepních požárů
- Východní Afrika – v mnoha epizodách El Niño zesilující srážky, které komplikují sklizeň i infrastrukturu
- Tropický Atlantik – oslabení sezóny hurikánů, protože silnější vertikální proudění ve výškách narušuje vznik cyklón
- Východní Pacifik – naopak vyšší aktivita hurikánů a tropických bouří u amerického pobřeží
- Střední Evropa včetně Česka – nadprůměrné teploty, delší vlny veder a střídání sucha s přívalovými dešti
Pro českého spotřebitele to může znamenat zdražení rýže, sóji nebo kávy, zasáhne-li sucho hlavní pěstitelské oblasti světa. Klidnější sezóna hurikánů v Atlantiku naopak ovlivňuje bezpečnost ropné a plynárenské infrastruktury, což se nakonec promítá do cen energií.
Rekordní teplo i přes studenou fázi – co to říká o budoucnosti
Nejznepokojivější poznatek se týká spojení přirozených cyklů ENSO s dlouhodobým globálním oteplováním. Leden 2025 vstoupil do dějin klimatologie jako vůbec nejteplejší leden, jaký kdy byl naměřen – a to přesto, že nad Pacifikem stále vládla chladnější fáze.
Teoreticky by studená fáze měla snižovat průměrnou planetární teplotu zhruba o 0,1 až 0,2 °C. V praxi se ukázalo, že tento efekt je příliš slabý na to, aby teplotní rekordy srazil dolů. Globální klima je už natolik přehřáté skleníkovými plyny, že ani přechodná chladná epizoda trend neobrátí – pouze ho mírně tlumí.
Návrat El Niño v roce 2026 pak přidává další vrstvu. Tento jev statisticky zvyšuje globální průměrnou teplotu o další desetiny stupně. V kombinaci s pokračujícím základním oteplováním vědci předpokládají, že rok 2026 by mohl vyrovnat nebo dokonce překonat dosavadní nejteplejší roky v historii měření.
Naprostá většina přebytečné tepelné energie produkované skleníkovými plyny přitom končí v oceánech. Ty zatím brzdí ještě rychlejší nárůst teplot nad pevninami – fungují ale jako dlouhodobě se nabíjející gigantický akumulátor. Teplé vody v tropech pak živí stále silnější jevy: intenzivnější přívalové deště, mocnější cyklóny a delší vlny veder na kontinentech.
Každý nový teplý cyklus nad Pacifikem startuje z vyšší základní teploty než ten předchozí. Chladné fáze stále méně vyrovnávají celkový trend oteplování. Pro týmy klimatologů pracující s komplexními modely je to jasný důkaz, že přirozená variabilita již nestačí kompenzovat vliv lidské činnosti.
Proč by měl každý sledovat prognózy ENSO
Zkratka ENSO zní možná technicky, ale v praxi se projevuje v něčem velmi konkrétním: v cenách potravin v obchodě, v účtech za energie a v dostupnosti vody. Slabší úroda v Asii zdraží rýži nebo sóju, záplavy v Jižní Americe zasáhnou trhy s kávou a cukrem. Klidnější hurikánová sezóna v Atlantiku zase ovlivní bezpečnost energetické infrastruktury.
V mnoha zemích se debata o nadcházejícím El Niño přestala týkat pouze klimatologů a stala se součástí hospodářského plánování. Pro lidi v Česku je důležité alespoň základní pochopení toho, že růst globálních teplot a přirozené cykly jako ENSO nepůsobí odděleně – vzájemně se zesilují.
Každá teplá epizoda nad Pacifikem prohlubuje tendence, které už dnes pozorujeme: delší vlny veder, tropické noci bez ochlazení, extrémní přívalové deště střídající se se suchem. Sledovat stav ENSO proto není koníček meteorologických nadšenců. Je to praktický nástroj, který pomáhá odhadnout, jak se může vyvíjet počasí a klima v nadcházejících měsících – i z pohledu střední Evropy a každodenních rozhodnutí, od hospodaření s vodou až po investice a spotřebu energie.
