Které potraviny obsahují nejvíce kadmia a jak ho omezit v jídelníčku

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Tichý nepřítel skrytý v každodenním jídle

Nová zpráva francouzské agentury pro bezpečnost potravin bije na poplach. Obyvatelé jsou stále více vystaveni toxickému kovu, který se v organismu hromadí po celá desetiletí. Hlavním viníkem přitom nejsou žádné exotické potraviny – jsou to běžné rohlíky, těstoviny a brambory.

Každodenní strava skrývá nebezpečí, o kterém málokdo přemýšlí. Kadmium nevzbuzuje tolik pozornosti jako pesticidy nebo mikroplasty, přesto má jednu děsivou vlastnost: jakmile se jednou vstřebá do těla, zůstává tam klidně i několik desetiletí.

Odkud se kadmium v jídle vlastně bere

Kadmium je těžký kov přirozeně přítomný v životním prostředí. Do rostlin proniká z půdy a vody prostřednictvím kořenů. Problém nastává tehdy, když jeho koncentrace v prostředí roste vlivem lidské činnosti – průmyslové výroby a intenzivního hnojení fosforečnými hnojivy.

Na rozdíl od mnoha jiných látek, které tělo dokáže poměrně rychle vyloučit, kadmium v tkáních doslova přetrvává. Odstranění pouhé poloviny vstřebaného množství trvá organismu deset až třicet let. O zdravotním dopadu tak nerozhoduje jedno konkrétní jídlo, ale součet let pravidelné konzumace podobných produktů.

Francouzští vědci navíc zjistili, že obyvatelé Francie mají v moči několikanásobně vyšší hladiny tohoto kovu ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Odborníci z Národní agentury pro bezpečnost potravin varují, že největší problém představují právě základní potraviny každodenního jídelníčku.

Jaká zdravotní rizika kadmium přináší

Lékaři upozorňují, že kadmium si bere za cíl především ledviny a kosti. Při dlouhodobém vystavení může způsobit chronické selhání ledvin a postupné oslabování kostní soustavy, což výrazně zvyšuje riziko zlomenin a osteoporózy.

Vědecké výzkumy prokázaly celou řadu dalších nepříznivých účinků:

  • poruchy vývoje nervové soustavy u dětí
  • negativní dopad na srdce a cévy
  • zvýšené riziko nádorů slinivky břišní, močového měchýře, prostaty a prsu
  • postupné poškozování ledvin s přechodem do chronického selhání
  • úbytek hustoty kostní tkáně vedoucí k osteoporóze
  • oslabení obranyschopnosti organismu

Kadmium je klasifikováno jako karcinogen. To neznamená, že každý zasažený člověk nutně onemocní rakovinou, ale při dlouhodobém kontaktu pravděpodobnost vzniku nemoci prokazatelně roste. Riziko se dále násobí u kuřáků, protože cigaretový kouř je sám o sobě významným zdrojem tohoto kovu.

Zákeřné je, že příznaky se neprojevují ihned. Poškození orgánů se zpravidla odhalí až po letech nebo desetiletích pravidelného vystavení – a tehdy už může být nevratné. Prevence je proto naprosto zásadní.

Potraviny s nejvyšším podílem kadmia v jídelníčku

Při zmínce o těžkých kovech si většina lidí vybaví ryby nebo mořské plody. U kadmia je to ale složitější. Vysoké koncentrace se sice mohou vyskytovat v drobnách nebo některých mořských produktech, jenže ty konzumujeme jen výjimečně.

Z francouzských dat jednoznačně vyplývá, že největší podíl na celkovém příjmu kadmia mají obiloviny a škrobové potraviny – tedy pšeničné pečivo, klasické těstoviny, rýže a brambory. Rozhodující přitom není extrémně vysoký obsah kovu v jednotlivé potravině, ale frekvence, s jakou ji jíme.

Pokud je základ většiny každodenních jídel tvořen pšenicí, rýží, těstovinami a bramborami, tělo nemá prakticky žádnou příležitost si od tohoto kovu odpočinout. Odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin potvrzují, že monotónní strava postavená na několika málo surovinách celkové zatížení kadmiem výrazně zvyšuje.

Druhou skupinou jsou vybrané druhy zeleniny, játra a ledviny zvířat, a také část mořských plodů. Pro průměrného spotřebitele obvykle nepředstavují hlavní zdroj, protože je jíme méně často. U těch, kdo je zařazují do jídelníčku pravidelně, však mohou celkovou expozici výrazně navýšit.

Je biopotravina zárukou nízkého obsahu kadmia?

Spousta lidí věří, že ekologické produkty automaticky znamenají absenci těžkých kovů. V případě kadmia to bohužel neplatí. Tento kov má rozptýlený charakter a může se vyskytovat jak na konvenčně obhospodařovaných polích, tak na těch ekologických.

Klíčová je především kontaminace konkrétní půdy a typ použitých hnojiv, nikoliv samotný bio certifikát. Kadmium se do země dostává přirozeným geologickým pozadím, historií daného území, dřívějším intenzivním zemědělstvím i blízkostí průmyslových závodů.

Některá hnojiva a půdní přípravky mohou obsahovat stopová množství těžkých kovů – a to jak v konvenčním, tak za určitých podmínek i v ekologickém zemědělství. Biopotraviny přinášejí řadu výhod, například nižší expozici pesticidům, ale neposkytují absolutní záruku nepřítomnosti kadmia.

Vědci proto doporučují sledovat spíše původ potravin a diverzifikovat jídelníček, než se spoléhat výhradně na ekologickou certifikaci. Výběr surovin z různých regionů a od různých výrobců snižuje pravděpodobnost pravidelného příjmu produktů ze stejné kontaminované oblasti.

Jak prakticky omezit kadmium v každodenní stravě

Složení půdy ani průmyslovou politiku sami neovlivníme. Vlastní riziko však do značné míry řídit můžeme – stačí upravit jídelníček a životní styl. Výživoví specialisté se shodují, že největší ochranou je pestrost stravy.

Cílem je, abyste většinu svých jídel nestavěli stále na stejném druhu potravin. Čím rozmanitější zdroje sacharidů na talíři máte, tím menší je šance, že každý den konzumujete produkty ze stejných, více kontaminovaných polí. Odborníci konkrétně doporučují:

  • část těstovin a rýže nahradit pseudoobilovinami – pohanka, jáhly nebo quinoa jsou skvělou volbou
  • pravidelně zařazovat luštěniny – čočku, cizrnu nebo fazole
  • více sáhnout po čerstvé a mražené zelenině
  • omezit pochutiny z bílé mouky, slané i sladké
  • vyzkoušet alternativy ke klasickému pečivu, třeba špaldový nebo žitný chléb
  • doplnit jídelníček ořechy a semínky jako zdroj minerálů a vlákniny

Luštěniny si zaslouží zvláštní pozornost. Jsou bohaté na bílkoviny i vlákninu a dokáží nahradit část jídel postavených na pšenici nebo rýži. V praxi to může znamenat třeba čočkovou polévku místo nudlí, cizrnu v kari namísto další porce rýže nebo pomazánku z fazolí na chléb místo hotového výrobku.

Taková výměna nejen snižuje podíl obilovin ve stravě, ale zároveň zvyšuje celkovou výživovou hodnotu jídel. Lékaři připomínají, že pestrá strava je nejlepší obranou proti hromadění jakýchkoliv škodlivin – od kadmia přes pesticidy až po jiné kontaminanty.

Cigarety: druhý největší zdroj kadmia pro lidský organismus

Potraviny nejsou jediným zdrojem tohoto nebezpečného kovu. Tabákové listy pohlcují kadmium z půdy ve velkém množství. Při kouření pak část tohoto nákladu přechází do kouře a odtud do plic kuřáka i osob, které jsou kouři vystaveny v jeho okolí.

Tabák tak představuje jednu z hlavních cest vstřebávání kadmia – a to nejen pro samotného kuřáka, ale i pro lidi sdílející stejný prostor doma nebo v práci. Zanechání kouření proto snižuje nejen riziko rakoviny plic a srdečních onemocnění, ale také celkové zatížení organismu tímto těžkým kovem.

Pro běžného kuřáka může být příjem kadmia z cigaret dokonce vyšší než z potravy. Vědci upozorňují, že kombinace kouření a stravy bohaté na obiloviny vytváří obzvlášť rizikovou situaci.

Zvláště zranitelné jsou určité skupiny obyvatel. U dětí, jejichž organismus se intenzivně vyvíjí, mohou jakékoliv poruchy nervového systému nebo kostní soustavy zanechat trvalé stopy. Navíc menší tělesná hmotnost znamená, že stejné množství kovu připadá na podstatně menší objem organismu. Pro těhotné ženy a ty, které těhotenství plánují, je důležitá jak pestrá strava, tak vyhýbání se pasivnímu kouření – kadmium může ovlivnit průběh těhotenství i vývoj plodu.

Rozmanitost na talíři je ta nejjednodušší ochrana

Kadmium je součástí širšího mozaiku environmentálních zátěží moderní stravy – spolu s pesticidy, mikroplasty a znečištěním ovzduší. Žádná z těchto látek zpravidla nevyvolá nemoc přes noc, ale vrství se v organismu po léta. Změna několika stravovacích návyků, větší pestrost surovin na talíři a odkládání cigaret celý problém nevyřeší, ale reálně sníží dávku toho, čeho má naše tělo stejně příliš.

Nemusíte radikálně převracet celý jídelníček. Stačí ho postupně obohacovat a zpestřovat. Zkuste příští týden vyměnit alespoň jedno jídlo s těstovinami za luštěninové – a možná zjistíte, že je to snazší, než jste čekali.

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru