Překvapivé zjištění ze Skandinávie mění pohled na sluneční záření
Rozsáhlá severská studie sledující téměř třicet tisíc žen po dobu dvaceti let odhalila znepokojivou vazbu: důsledné vyhýbání se slunečnímu záření výrazně zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Výsledky zpochybňují zjednodušené přesvědčení, že čím méně slunce, tím lépe pro zdraví.
Výzkumný tým ze švédského lékařského centra zjistil, že ženy systematicky se stranící slunce umíraly podstatně častěji než ty, které trávily čas venku pravidelně. Míra tohoto rizika byla přitom srovnatelná s rizikem, jež přináší pravidelné kouření cigaret.
Dvacet let sledování téměř třiceti tisíc žen
Výzkum probíhal od počátku devadesátých let do roku 2010. Do studie bylo zařazeno 29 518 žen ve věku 25 až 64 let, které podrobně popisovaly své zvyky týkající se pobytu na slunci. Na základě těchto informací je badatelé rozdělili do tří skupin podle míry vystavení UV záření.
Skandinávie představuje pro tento typ výzkumu ideální prostředí. Tamní obyvatelé čelí dlouhým zimám a velmi krátkým zimním dnům, takže populace je obzvláště citlivá na nedostatek přirozeného světla. Úplné vyhýbání se slunci v takovém klimatu téměř zákonitě vede k závažnému deficitu vitaminu D a narušení cirkadiánního rytmu. Deficit vitaminu D přitom není problémem jen Švédska – domácí epidemiologické studie opakovaně dokládají, že je rozšířený i v České republice.
Riziko úmrtí bylo u vyhýbajících se slunci dvojnásobné
Po dvou dekádách sběru dat o úmrtích se ukázal obraz, který zásadně odporuje zažité představě o minimální expozici jako nejbezpečnější strategii. Ženy důsledně se vyhýbající UV záření umíraly přibližně dvakrát častěji než ty, které pobývaly na slunci střídmě nebo pravidelně.
Zvlášť výmluvné bylo srovnání nekuřaček zřídka vycházejících na slunce s kuřačkami, které se slunečnímu záření vystavovaly mnohem více. Obě skupiny vykazovaly překvapivě podobnou délku dožití. Vědci vypočítali, že ženy s nejnižší expozicí slunci ztrácely v průměru 0,6 až 2,1 roku života ve srovnání s těmi, které slunce vyhledávaly pravidelně. Analýza přitom zohledňovala faktory jako vzdělání, tělesnou hmotnost, fyzickou aktivitu nebo konzumaci alkoholu.
Proč může slunce chránit před předčasnou smrtí
Výzkumníci se snažili odhalit biologické mechanismy, které za tímto ochranným efektem stojí. Nejznámější z nich je syntéza vitaminu D v pokožce pod vlivem UVB záření. Tento hormon – neboť takto v těle skutečně funguje – ovlivňuje nejen pevnost kostí, ale i činnost imunitního a kardiovaskulárního systému.
Nízké hladiny vitaminu D se pojí s vyšším krevním tlakem, větší náchylností k zánětům a také s obezitou či diabetem druhého typu. Při dlouhodobém stranění se slunci, zejména v zemích s krátkým dnem, se tyto deficity snadno prohlubují a kumulují.
Slunce ale na organismus nepůsobí jen skrze vitamin D. Při expozici UV paprskům se v pokožce uvolňuje oxid dusnatý – látka rozšiřující cévy a přispívající ke snižování krevního tlaku. To může vysvětlovat, proč ve skupině vyhýbající se slunci docházelo častěji k srdečním příhodám a mozkovým příhodám.
Denní světlo navíc synchronizuje biologické hodiny. Narušený cirkadiánní rytmus podporuje obezitu, poruchy hladiny cukru v krvi, depresi i problémy se spánkem. Člověk trávící dny v uzavřených prostorách se tak vystavuje hned několika nepříznivým vlivům současně.
Konkrétní mechanismy ochranného účinku slunečního záření
Vědci identifikovali celou řadu cest, kterými přirozené světlo prospívá lidskému organismu:
- Syntéza vitaminu D v pokožce pod vlivem UVB záření příznivě ovlivňuje funkci srdce a cév
- Uvolňování oxidu dusnatého při expozici UV paprskům rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak
- Synchronizace cirkadiánního rytmu denním světlem reguluje metabolismus a kvalitu spánku
- Posílení imunitního systému díky dostatečným hladinám vitaminu D
- Snížení systémového zánětu při optimálních hladinách kalcitriolu
- Lepší regulace glykémie a inzulinové citlivosti při pravidelném pobytu venku
- Podpora tvorby serotoninu a zlepšení psychické pohody
- Prevence metabolického syndromu díky působení na více tělesných systémů najednou
Srdeční choroby jako hlavní příčina vyšší úmrtnosti
Když se výzkumníci zaměřili na konkrétní příčiny úmrtí, do popředí se výrazně dostaly nemoci kardiovaskulárního systému. U žen téměř nevystavených slunečnímu záření se podstatně častěji vyskytovaly srdeční infarkty, mozkové příhody, ischemická choroba srdeční a hypertenze. Právě tato onemocnění tvořila podstatnou část nadměrných úmrtí.
Pro ženy vyhýbající se slunci bylo riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby přibližně dvakrát vyšší než u vrstevnic pravidelně pobývajících venku. Tento efekt přetrvával i po zohlednění dalších rizikových faktorů.
Studie pochopitelně potvrdila i to, co medicína zná již léta: vyšší expozice slunci zvyšuje riziko rakoviny kůže včetně melanomu. Počet kožních nádorů rostl spolu s mírou vystavení UV záření. Přesto celková úmrtnost zůstávala nižší u žen s větší expozicí slunci – srdeční choroby totiž ve statistikách zabíjejí podstatně častěji než melanom, zejména při pravidelných dermatologických kontrolách a včasném záchytu kožních změn.
Jak využívat slunce rozumně a bez zbytečného rizika
Autoři studie rozhodně nepropagují hodiny trávené na lehátku v poledním žáru ani opuštění ochranných přípravků. Závěry míří jiným směrem: extrémní přístupy jsou škodlivé a optimální se zdá být umírněná, pravidelná expozice bez spálenin.
V praxi to pro obyvatele České republiky může znamenat 15 až 30 minut venku ve slunečný den s odhalenými předloktími a částí nohou, a to několikrát týdně. Vhodné je vyhýbat se přímému slunci uprostřed letního dne – přibližně mezi jedenáctou hodinou a třetí odpoledne. Na obličej, krk a ruce je rozumné používat opalovací krém s dostatečným SPF faktorem, zvláště při delším pobytu venku.
Pravidelná kontrola znamének u dermatologa je nezbytná zejména pro osoby se světlou citlivou pletí nebo s větším počtem mateřských znamének. V podzimním a zimním období je vhodná suplementace vitaminem D po konzultaci s lékařem. Odborníci zdůrazňují individuální přístup zohledňující typ pleti i rodinnou anamnézu.
Co tato studie znamená v každodenním životě
Po léta se zdravotní osvěta v mnoha zemích soustředila téměř výhradně na prevenci rakoviny kůže. Velká část veřejnosti toto poselství pochopila jako výzvu k naprostému vyhýbání se slunci: zacloněná okna, práce při umělém osvětlení, rychlý přesun z auta do kanceláře. Švédská analýza naznačuje, že tak jednostranný přístup může přinášet nežádoucí vedlejší efekt v podobě rostoucího výskytu srdečních chorob.
V každodenním životě stojí za pozornost zdánlivě drobné návyky: vyjít si na procházku v polední přestávce, ujít dvě zastávky pěšky za slunečného dne nebo strávit víkend alespoň zčásti v přírodě. Tyto malé změny se v průběhu let kumulují a mohou reálně ovlivnit zdraví srdce, psychickou pohodu i celkovou délku života.
Reakce na sluneční záření je přitom velmi individuální. Člověk s velmi světlou a citlivou pokožkou potřebuje silnější ochranu než někdo s tmavší pletí. Přesto nikdo nezíská na úplném odříznutí od přirozeného denního světla. Rozumná, kontrolovaná expozice spojená s ochranou před spálením se dnes jeví jako nejlepší strategie – a to nejen z pohledu dermatologie, ale z hlediska celého organismu.
