Tyto květiny vysaď v březnu a zahrada bude v létě vypadat jako z pohlednice

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Živé barvy, dlouhé kvetení a vůně lákající motýly

Na jaře vypadají nenápadně, ale jakmile přijde léto, předvedou doslova zahradní show. Intenzivní barvy, neúnavné kvetení a příjemná vůně – to vše nabízí rostlina, která si v poslední době znovu získává srdce zahradníků.

Mnoho lidí ji v zahradních centrech přehlédne nebo rovnou odmítne jako „babičkovskou“ záležitost ze starých zahrádek. Přitom floxy – ano, právě o nich je řeč – se s grácií vrací do moderních záhonů. A březen je ten nejlepší okamžik, kdy jim v zahradě, na zahrádce nebo třeba na balkoně konečně dopřát místo.

Co vlastně flox je a proč si ho oblíbili zahradní architekti?

Samotné slovo „flox“ pochází z řečtiny a v překladu znamená „plamen“. A to jeho povahu skutečně vystihuje. Květy těchto rostlin září čistou bělostí, pastelovou růžovou, sytou karmínovou, fialovou i namodralými tóny. Mezi odrůdami se skrývají i dvoubarevné formy s výrazným středovým okem nebo jemně pruhovanými okvětními lístky.

Zahradní architekti po floxech stále častěji sahají, protože spojují efektní vizuální výsledek s překvapivě nízkými nároky na pěstování. Od raného léta až po první mrazíky dokážou proměnit průměrnou zahradu v barevný koberec. Hodí se do naturalistických kompozic i k rustikálním domům, ale klidně i do moderního prostředí, kde zjemňují ostré linie záhonů a zídek.

Proč je březen pro výsadbu floxů ideální?

Jakmile půda rozmrzne a dny se začnou prodlužovat, je ta pravá chvíle jednat. Sazenice mají před letními vedry k dispozici několik měsíců na klidné zakořenění a vy máte čas v pohodě naplánovat zbytek výsadeb. Zahradničtí poradci označují březnový termín za optimální pro většinu oblastí v Česku.

Rostliny vyráží do vegetace bez zbytečného plýtvání energií na boj s horkem. Vlhkost substrátu se v březnu a dubnu reguluje snáz, protože srážek bývá obvykle dostatek. U vytrvalých bylinných floxů máte navíc reálnou šanci na kvetení ještě v téže sezóně. V březnu lze vysazovat víceleté odrůdy z květináčů i vysévat jednoleté typy do nádob na chráněném místě.

Po odeznění ranních přízemních mrazíků mladé rostliny bez potíží přemístíte na jejich trvalé stanoviště. Odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích potvrzují, že jarní výsadba zajišťuje lepší ujmutí než podzimní termín, zvláště na těžších půdách.

Vytrvalé floxy – každoroční ohňostroj barev

Nejznámější zástupci jsou floxy latnaté. Jejich tuhé, vzpřímené stonky zakončují od června do září velká, voňavá květenství. V zadní části záhonu za nižšími rostlinami tvoří skvělou barevnou kulisu. Floxy trsnaté jsou o něco vzdušnější, jejich květenství mají podobu štíhlých klasů a kvetou o trochu dříve – proto je výhodné je kombinovat s trvalkami, které převezmou štafetu ke konci sezóny.

V sortimentu vytrvalých odrůd najdete typy vhodné do každého zahradního stylu. Zajímavá je například odrůda Tenor s intenzivně malinovou barvou, která působí jako skvělý akcent před zeleným živým plotem. Orange Perfection nabízí vzácnou ohnivě oranžovou, jež ihned přitahuje pozornost. Blue Paradise mění tón svých modrofialových květů podle dopadu světla – ráno vypadá jinak než odpoledne.

Bright Eyes je jemně růžová s tmavším středem, doslova stvořená pro romantické záhony. Fuji Yama představuje sněhobílou odrůdu s pozdějším kvetením – skvělé finále léta. Mezi trsnatými floxy vynikají například Alpha s cukrově růžovou a fialovou, kvetoucí až do září, nebo Natascha s bílo-fuchsiovými pruhy na okvětních lístcích, dekorativní i zblízka.

Floxy Drummondovy – jednoleté, ale neúnavné

Zvláštní skupinu tvoří jednoleté floxy Drummondovy. Jsou nižší, ale svou výšku plně vynahrazují hustotou kvetení. V teplých měsících se doslova obsypou květy a nezastaví se až do prvního mrazu. V jednom balkonovém truhlíku zvládnete mít najednou bílou, červenou, růžovou, lososovou i modrou – výsledek připomíná ručně malovaný akvarel.

Tyto floxy výborně prospívají v nádobách, balkonových truhlících a velkých mísách na terase. Osvědčily se také na okrajích záhonů a podél cest, kde stačí jen pár sazenic a vznikne hustý barevný lem. Semena se vysévají do substrátu v dubnu na chráněném místě, předpěstované sazenice pak lze nakoupit v květnu.

V balkonových truhlících se floxy Drummondovy skvěle doplňují s petúniemi, lobelií nebo verbénou. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně označují tyto jednoleté květiny za jedny z nejvděčnějších pro pěstování v nádobách ve městském prostředí.

Jak a kam floxy v zahradě sázet?

Recept na úspěch je vlastně jednoduchý: dostatek světla, výživná půda a pravidelná zálivka při horkém počasí. O zbytek se postará vaše kreativita při plánování kompozice. Stanoviště by mělo být slunné nebo alespoň v lehkém polostínu – v plném stínu rostliny kvetou podstatně méně. Substrát musí být propustný a humusovitý, proto se vyplatí přidat kompost.

Mezi sazenicemi udržujte rozestup třicet až čtyřicet centimetrů, který zlepšuje proudění vzduchu. Po výsadbě zalévejte vydatně, v létě pak pravidelně, zejména při déle trvajícím suchu. Kde konkrétně floxy do zahrady začlenit? Možností je opravdu celá řada:

  • Smíšené záhony – kombinujte je s astrami, rudbeckií, třapatkou nebo historickými růžemi
  • Lemy a ploty – vysoké odrůdy dobře maskují pletivo, nižší elegantně vymezují okraje trávníku
  • Květináče a truhlíky – floxy Drummondovy krásně vyniknou na balkoně nebo malém patiu
  • Řezané květiny – latnaté odrůdy vydrží dlouho čerstvé ve váze a příjemně voní
  • Přírodní záhony – ve spojení s trávami jako kostřava nebo chrastice
  • Skalky a vyvýšené záhony – pro nízké odrůdy trsnatých floxů

Zahradní designéři floxy často využívají jako přirozený spojovací článek mezi vyššími keři a nižšími okrasnicemi. V českých parcích se osvědčily zejména v kombinaci s šalvějí hajní, nepetou a ošejnem.

Péče bez komplikací – výsledek jako z katalogu

Floxy nejsou náročné, ale pár drobných pěstitelských návyků jejich kondici v sezóně výrazně zlepší. Vytrvalé odrůdy vysazujte na jaře nebo na podzim, jednoleté vysévejte do půdy pozdním jarem. Během kvetení pravidelně odstraňujte odkvetlá květenství – rostlina pak ochotněji nasazuje nové pupeny.

Půdu kolem rostlin se vyplatí mulčovat kůrou, kompostem nebo drobnými štěpkami, aby se omezilo odpařování vody. Každých několik let trsy vytrvalých floxů rozdělte a omlaďte – při té příležitosti zároveň získáte nové sazenice zdarma.

Občas se na listech objeví bílý povlak připomínající moučný prach. Jde o padlí pravé, houbové onemocnění, které se daří v hustých výsadbách se špatnou cirkulací vzduchu a při dlouhodobé vlhkosti listů. Pomáhá větší rozestup mezi rostlinami, zalévání u pat stonků místo shora a výběr méně náchylných odrůd. Jako ekologická prevence funguje postřik roztokem mléka a vody v poměru 1:9. Institut experimentální botaniky Akademie věd ČR při testování různých odrůd zjistil, že moderní hybridní kultivary vykazují výrazně lepší odolnost vůči tomuto onemocnění.

Od prázdného záhonu ke kolorovému létu – floxy v praxi

Máte kousek zahrady, který vypadá příliš „uklizeně“ – jen trávník a pár keřů? Floxy dokážou vnímání celého úseku zcela převrátit. Stačí vytvořit záhon široký přibližně metr, vzadu vysadit vyšší vytrvalé floxy, vpředu doplnit nižší sezónní květiny a přidat jeden keř růže. Po dvou sezónách máte hustou, zrale vyhlížející kompozici, která neprozradí, jak snadno vznikla.

Pro majitele balkonů a menších teras jsou tyto rostliny skvělou vstupní branou do světa zahradničení bez velkého rizika. Jeden truhlík se směsí floxů Drummondových ukáže, jak reagují na slunce, zalévání a hnojení – a nabyté zkušenosti pak snadno uplatníte na větší ploše.

Březen je ten správný okamžik vyrazit do zahradnictví, vybrat několik sazeničí nebo balíček semen a naplánovat odvážnější, barevnější sezónu. Floxy nevyžadují žádné složité znalosti a na oplátku dokážou způsobit, že obyčejný kus zahrady vypadá jako titulní strana zahradnického katalogu – a takto to vydrží klidně až do podzimu. Možná právě letos stojí za to je vyzkoušet?

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru