Ekonomická situace pod obrovským tlakem
Francie se pravděpodobně nikdy předtím tak hluboce nezabývala stavem svých veřejných financí. Rada pro orientaci v důchodech (COR) ve své loňské zprávě vyčíslila deficit průběžného důchodového systému na 5 miliard eur. A to zdaleka není všechno – celkový národní deficit by měl v roce 2025 dosáhnout závratných 152 miliard eur, čímž překročí hranici 5 %, kterou si vláda Sébastiena Lecornua stanovila na samém počátku svého působení.
Že tato čísla nejdou přehlédnout, dokazuje i veřejné mínění. Plných 81 % Francouzů otevřeně přiznává obavy z výše státního dluhu. Politické turbulence v Matignonu a bouřlivé debaty v Národním shromáždění tak zanechávají stopy daleko za zdmi parlamentu.
Francouzi připraveni na oběti – dokonce i samotní důchodci
Zdá se, že krize mění zavedené způsoby myšlení. Nejnovější průzkum agentury Ifop pro organizaci Les Actifs anonymes, zveřejněný listem La Tribune Dimanche, přináší překvapivá zjištění: polovina dotázaných se domnívá, že snížení státního dluhu bez sáhnutí na výši důchodů jednoduše není možné.
Co je ale skutečně pozoruhodné? Více než polovina samotných důchodců tento názor sdílí, aniž by se tím výrazně znepokojovala. Francouzský deník Le Figaro v této souvislosti citoval například Thierryho, sedmašedesátiletého pediatra z jihu Francie: „Vydělávám velmi dobře a moji důchod budou ve skutečnosti platit moje děti. Je načase tu rovnováhu napravit."
O jaké rovnováze vlastně hovoří? Jde o kupní sílu – a její rozložení mezi aktivní pracující a důchodce. Studie instituce Drees odhalila, že v letech 2012 až 2020 35 % nových důchodců zaznamenalo růst životní úrovně. Tohle nevnímá příznivě přinejmenším šest Francouzů z deseti, kteří trvají na tom, aby lidé v produktivním věku žili lépe než penzisté. Zajímavé přitom je, že i polovina důchodců a lidí starších 65 let s tímto postojem souhlasí.
Další tabu padají: konec zvláštních důchodových režimů?
Reformní návrhy se hromadí a některé z nich už nacházejí překvapivě silnou podporu. Tři čtvrtiny dotázaných se vyslovily pro úplné zrušení zvláštních důchodových režimů. Tento kdysi nedotknutelný pilíř francouzského systému sociálního zabezpečení se začíná otřásat pod tlakem toho, co mnozí označují za skutečné národní probuzení.
- Deficit průběžného důchodového systému: 5 miliard eur
- Očekávaný národní deficit v roce 2025: 152 miliard eur
- 81 % Francouzů má obavy z výše veřejného dluhu
- Každý druhý věří, že dluh bez zásahu do důchodů snížit nelze
- 3 ze 4 Francouzů podporují zrušení zvláštních důchodových režimů
Snižovat, či nesnižovat: to je oč tu běží
Má Francie skutečně přistoupit ke snížení důchodů? Tato myšlenka už nesráží z míry polovinu obyvatelstva – a to včetně samotných penzistů. Organizace Les Actifs anonymes přesto zachovává střízlivý pohled: „Snížení nebo odpojení důchodů od inflace by sice rychle omezilo deficit, ale přímo by zasáhlo kupní sílu důchodců a ochladilo celkovou spotřebu."
Ekonomicky výhodnější alternativou se podle odborníků jeví jiná cesta: delší pracovní život – tedy zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu nebo prodloužení doby potřebné pro nárok na plný důchod. Jenže i tato varianta naráží na realitu: jak připomínají s notnou dávkou ironie sami Francouzi, odejít do důchodu v 67 letech rozhodně není sen, po němž by národ kolektivně toužil.
Zatímco rozpočtové debaty vyhřívají politickou scénu a rok 2027 se nezadržitelně blíží, Francie si klade zásadní otázku: bude nutné obětovat důchody, aby se předešlo explozi státního dluhu? Tabu se sice drolí, ale jednomyslná podpora pro cestu snižování penzí zatím chybí. Jedno je jisté – v hledání řešení bude potřeba jak pevná vůle, tak i kus zdravého rozumu.
