Válka na Blízkém východě: nové tlaky na ceny v obchodech
Účtenky v supermarketech se opět začínají pohybovat nepříznivým směrem. Válka na Blízkém východě žene nahoru náklady na energie i dopravu, což se projevuje v celém potravinářském řetězci. V obchodech to zatím není příliš znát, ale v zákulisí obchodních jednání se o tom mluví čím dál otevřeněji.
Maloobchodníci a výrobci hovoří o tlakuem na ceny, nikoli o plošném zdražování. Ovšem vzpomínka na roky 2022–2023, kdy inflace způsobená válkou na Ukrajině rozbouřila celý trh, je stále živá. Schéma se opakuje: dražší ropa, zdražující paliva, vyšší ceny hnojiv, tlak na sklizeň — a nakonec přeceněné etikety v regálech.
Které potraviny by mohly zdražit o 5 % a proč
Do první linie se dostávají výrobky s krátkou dobou trvanlivosti. Jejich výrobní a distribuční cyklus totiž jakýkoli nárůst nákladů vstřebá prakticky okamžitě. Grégory Caret, ředitel Observatoře spotřeby UFC-Que Choisir, to vysvětluje jednoznačně: „Nejvíce zasaženy budou produkty s nejrychlejší obrátkovostí a krátkou dobou spotřeby — mléčné výrobky, jogurty a čerstvé potraviny."
Tato zranitelnost pramení z rychlosti obnovy zásob jak ve skladech, tak v prodejnách. Zdražování energií, krmiv pro zvířata a dopravy se v těchto kategoriích odráží téměř v reálném čase. Zemědělský chov je přitom v centru celého problému — krmivo je dražší, energetické náklady rostou a logistika prodražuje.
„Etikety se v nadcházejících měsících budou měnit. Konkrétně pro domácnost utrácející 2 500 korun týdně za potraviny to znamená přibližně 100–125 korun navíc," uvádí ředitel. Jde o nárůst daleko skromnější než oněch 20–25 % z předchozí krize, přesto pro rodinné rozpočty citelný. Odborníci očekávají plošný pohyb cen potravin o 4 až 5 %, rozložený v čase.
Jak se zdražování přenáší a jakým tempem
Mechanismus funguje jako řetězová reakce: dražší ropa → dražší paliva → zdražení hnojiv závislých na zemním plynu → tlak na úrodu → promítnutí do cen v celém dodavatelském řetězci. „Zemědělské suroviny zdražují celosvětově, zejména kvůli růstu cen paliv a hnojiv," upřesňuje Grégory Caret.
Situaci dále komplikují klimatické výkyvy a nedostatečná produkce u některých komodit, jako je pšenice nebo vejce. Nejde tedy o izolovaný šok, ale o kumulaci nákladů. Efekt se projeví nejdříve tam, kde je obrátkovost zboží v regálech nejvyšší.
Ceny jsou přitom rámovány ročními dohodami mezi výrobci a obchodníky, což zdražení v pokladnách poněkud oddaluje. „Existují povinné revizní doložky: když náklady prudce rostou, musí se jednání znovu otevřít a to se promítne do cen," připomíná odborník. Tento rámec také vysvětluje, proč zlevňování přichází obvykle pomaleji než zdražování. „Pokud se zdražení zdá v krátkodobém horizontu nevyhnutelné, jeho rozsah bude záviset především na délce konfliktu," zdůrazňuje Caret.
Je třeba upravit nákupní zvyklosti — bez zbytečného hromadění zásob
Pro domácnosti bude klíčová schopnost přizpůsobit nákupní košík. „Domácnosti budou muset volit chytřeji a upřednostňovat levnější produkty nebo výrobky vlastních značek obchodních řetězců," doporučuje ředitel observatoře. V druhé vlně by mohly zdražit i další kategorie — drogerie, kosmetika nebo výrobky obsahující plasty závislé na ropě.
Obchodní politika se liší řetězec od řetězce, takže dopad nebude jednotný — rozdíly se projeví spíše u konkrétních produktů než plošně. Hromadění zásob ale rozhodně nedává smysl. Situace představuje tlak na ceny, nikoli riziko nedostatku zboží. Navíc jde o rychle se kazící produkty, takže větší zásoby by přinesly především ztráty.
Nejrozumnější strategií je sledovat vývoj cen u klíčových referenčních produktů, zůstat flexibilní při výběru značek a nebát se sáhnout po privátních značkách řetězců. Ty mohou cenový šok výrazně utlumit, aniž by bylo nutné radikálně měnit stravovací návyky. Rozhodující bude tempo dalších obchodních jednání a vývoj situace na Blízkém východě.
