Exotický plaz v alsaských parcích budí stále větší pozornost
V lesích a parcích v okolí Colmaru v Alsasku nacházejí lidé čím dál tím častěji metrové hady s nápadným oranžovo-červeným zbarvením. Vědci upozorňují, že už nejde o ojedinělé případy útěků z terárií, nýbrž o počátky trvalého usazování cizího druhu v evropské přírodě.
Setkání s tímto exotickým plazem, který vypadá jako přímý uprchlík z terária, přestávají být ve Francii výjimečnou událostí. Ornitologové, lesní pracovníci i turisté hlásí pozorování výrazně zbarvených plazů na stromech, kamenných zídkách i na okrajích polí. Pro místní ekosystémy to může mít závažné důsledky — živočich, který sem přirozeně nepatří, je schopen narušit křehkou rovnováhu populací drobných savců a ptáků.
Herpetolog Maurice Babillon z místního centra péče o plazy upozorňuje, že počet odchycených havajů kukuřičných v parcích a zahradách v posledních letech výrazně vzrostl. Podle něj to naznačuje, že se tito plazi nejen vytrácejí z domácích chovů, ale jsou schopni přežívat — a pravděpodobně i rozmnožovat se — ve volné přírodě.
Jak vypadá havaj kukuřičný a je skutečně nebezpečný?
Dospělý jedinec dorůstá délky od osmdesáti centimetrů až přibližně do půldruhého metru. Tělo má štíhlé a pohyblivé, což mu umožňuje šplhat po větvích i drsných površích bez problémů. Nejnápadnějším znakem je zbarvení — základní tón se pohybuje od oranžové přes cihlově červenou až po rezavou, přičemž tělo zdobí tmavší skvrny lemované černou linkou. V evropské krajině působí tento vzhled natolik neobvykle, že lidé při náhodném setkání často propadají panice.
Odborníci nicméně uklidňují. Havaj kukuřičný není jedovatý, na člověka neútočí a při příležitosti raději unikne, než aby se bránil. V terárních kruzích bývá označován za „hada pro začátečníky“ právě díky svému klidnému temperamentu. Živí se převážně drobnými hlodavci, občas mláďaty ptáků nebo menšími ještěrkami. Z hlediska přímého ohrožení lidí tedy nepředstavuje žádnou hrozbu — i když samotné překvapivé setkání s metrovým plazem dokáže pořádně vylekat.
Z pohledu ochrany přírody však situace tak jednoduchá není. Skutečnost, že had není jedovatý, vůbec neznamená, že nemůže ovlivnit místní ekosystém. Pokud se začne úspěšně rozmnožovat, může konkurovat původním druhům jako užovka obojková nebo zmije obecná. Odebírá jim potravu a mění dynamiku populací myší, hrabošů a dalších drobných živočichů. V dlouhodobém horizontu by takový tlak mohl oslabit stabilitu řady lokalit.
Proč se tento druh tak rychle šíří do nových oblastí?
Havaj kukuřičný patří celosvětově mezi nejprodávanější terarijní plazy. Je nenáročný na péči, poměrně odolný a dostupný v celé řadě barevných variant. V mnoha zemích včetně Francie, Německa a Česka ho lze pořídit bez speciálního povolení, pokud chovatel nepřekročí stanovený počet jedinců. To svádí k impulzivním nákupům, zejména u lidí bez dostatečných zkušeností s chovem plazů.
Nezřídka se stává, že zájem o zvíře po několika letech vyprchá. Řada majitelů si přitom neuvědomuje, že had může žít patnáct až dvacet let a vyžaduje stabilní prostředí a pravidelnou péči. Výsledkem jsou úniky z nedostatečně zajištěných terárií nebo dokonce záměrné vypouštění hadů do lesa či městského parku. Lidé si zpravidla myslí, že se had „sám nějak uživí“ — a v teplejších ročních obdobích to bohužel pravda být může.
- snadná dostupnost v zoologických obchodech bez speciálního povolení
- nízká formální bariéra pro amatérské chovatele
- módní vlna exotických domácích mazlíčků
- úniky z nedostatečně zabezpečených terárií
- záměrné vypouštění nechtěných jedinců do přírody
- mírnější zimy v západní a střední Evropě
- přirozená přizpůsobivost druhu vůči chladnějším obdobím
- dostupnost úkrytů v podobě dřevníků, sklepů a stodol
Klíčovou roli hraje klima. Mírnější zimy posledních let umožňují přežití druhů pocházejících z teplejších oblastí. Havaj kukuřičný ve své domovině snáší mírné ochlazení a dokáže přečkat i teploty těsně nad nulou, obzvláště pokud najde úkryt pod hromadou dřeva nebo v nevytápěné budově. Pokud mrazivé období trvá jen krátce, má reálnou šanci dožít se jara a případně se i rozmnožit. Vědci varují, že série zdánlivě izolovaných úniků může časem přerůst v divokou populaci schopnou samostatného rozmnožování.
Jak havaje kukuřičného poznat při procházce přírodou?
Pro běžného turistu bývá rozlišování hadích druhů obtížné, zvláště když setkání proběhne rychle a nečekaně. Existuje však několik znaků, které s vysokou pravděpodobností ukazují na tohoto amerického přistěhovalce. Zbarvení v teplých tónech oranžové, červené a cihlové s kontrastními tmavými skvrnami je v české i francouzské přírodě naprosto neobvyklé. Domácí druhy mají zpravidla šedohnědé, olivové nebo světle hnědé odstíny.
Dalším vodítkem je chování. Havaj kukuřičný se rád vyšplhá na stromy a keře, kde se pohybuje s překvapivou jistotou. Zvládne i kamenné zídky nebo ploty. Pokud má had navíc délku okolo jednoho metru a výrazně kontrastní kresbu, pravděpodobnost, že jde o uprchlíka z terária, je velmi vysoká.
Odborníci varují především před záměnou s užovkou obojkovou, která může mít v některých případech omezeně tmavší zbarvení. Nedoporučuje se pokoušet hada chytit nebo s ním jakkoliv manipulovat bez jistoty o druhu. V případě pochybností je nejrozumnější pořídit fotografii z bezpečné vzdálenosti a přenechat identifikaci specialistům.
Co dělat, když narazíte na podezřelého hada?
Francouzské instituce vypracovaly jednoduchá doporučení, která by mohla dobře posloužit i v českém prostředí. Při setkání s exoticky vypadajícím plazem je nejlepší zachovat klid a nepokoušet se zvíře sám odchytit. Had, který se pohybuje volně v přírodě, obvykle sám unikne, pokud ho nebudete pronásledovat ani dráždit. Pokus o chycení holí, větví nebo holýma rukama zbytečně stresuje jak zvíře, tak i člověka.
Máte-li u sebe telefon s fotoaparátem, pořiďte snímek z takové vzdálenosti, abyste hada nevyplašili. Kvalitní fotografie herpetologům výrazně usnadní určení druhu a posouzení, zda je nutný odborný zásah. Poznamenejte si také přesné místo a čas pozorování — tyto údaje jsou při mapování výskytu a sledování šíření cizích druhů velmi cenné.
Nálezy hlaste místní hasičské stanici, správě chráněné krajinné oblasti nebo organizaci zaměřené na ochranu přírody. V Česku lze kontaktovat Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo regionální pracoviště příslušných odborných organizací. Pokud půjde skutečně o havaje kukuřičného, specialisté zpravidla zajistí odchyt a umístění jedince do azylu nebo do péče zkušeného chovatele.
Hrozí podobný scénář i v Česku?
Havaj kukuřičný se v českých zoologických obchodech a soukromých sbírkách objevuje již dlouhá léta. Klimatické podmínky v západních a jižních částech republiky se stále výrazněji přibližují prostředí, na které je tento druh ze své rodné Severní Ameriky zvyklý. Zatím neexistují potvrzené zprávy o stabilních divokých populacích tohoto hada v Česku, jednotlivé úniky se však vyskytují pravidelně.
Pokud počet vypuštěných nebo uteklých jedinců poroste a zimy zůstanou mírnější, vědci nevylučují opakování scénáře, který je již známý z Francie nebo části Německa. Nejvíce ohrožené jsou oblasti kolem velkých měst, kde funguje největší počet terárních obchodů a desítky soukromých chovů. Praha, Brno, Ostrava a další velká centra představují potenciální ohniska možného šíření.
Zodpovědnost majitelů hraje v celé věci zcela klíčovou roli. Dobře zajištěné terárium s kontrolovanými uzávěry, promyšlené rozhodnutí před samotným pořízením hada a dlouhodobý závazek k jeho péči jsou nejúčinnější ochranou před invazí cizích druhů. Had může žít dvacet i více let. Není to žádný krátkodobý rozmar, ale živý tvor vyžadující stabilní prostředí, veterinární péči a pravidelnou každodenní pozornost.
Příběh havaje kukuřičného názorně ukazuje, jak může zdánlivě nevinné exotické hobby mít velmi konkrétní a lokální důsledky. Jeden impulzivní nákup v obchodě — a za několik let pestrobarevný plaz šplhá po stromě kilometr od sídliště rodinných domků. Z hlediska ochrany přírody jsou obzvláště nebezpečné situace, kdy se v jedné oblasti sejde více „uprchlíků“ a začnou se rozmnožovat. Jednou vzniklou populaci je totiž velmi obtížné kontrolovat nebo zcela odstranit.
Než si pořídíte mladého havaje kukuřičného, vyplatí se důkladně promyslet všechny důsledky takového rozhodnutí. Pokud vás plazi fascinují, zjistěte si nejprve vše o jejich potřebách, nárocích na prostor a délce života. Zkušení chovatelé doporučují konzultaci s veterinářem specializovaným na exotická zvířata a kontakt s místní herpetologickou skupinou. Taková příprava může předejít nepříjemným překvapením — a zároveň chránit naši přírodu před nežádoucími hosty.
