Nová naděje pro pacienty, kteří nesnášejí masku CPAP
Evropská klinická studie přináší skutečně povzbudivé zprávy. Pacientům, kteří nedokážou tolerovat přístroj CPAP s obličejovou maskou, by mohl pomoci lék ve formě tablety. Jde přitom o preparát, který lékaři dobře znají – jen z úplně jiného oboru.
Obstrukční spánková apnoe postihuje odhadem až miliardu lidí na celém světě. Mnoho z nich o svém problému vůbec netuší. Ráno vstávají unavení, trápí je bolesti hlavy, nemohou se soustředit, přibývají na váze a jejich blízcí si stěžují na hlasité chrápání s nápadnými pauzami v dýchání.
Proč polovina pacientů CPAP vzdá
Zlatým standardem léčby spánkové apnoe zůstává přístroj CPAP, který přes masku nasazenou přes noc vhání vzduch pod stálým tlakem. Dokáže epizody zástavy dechu téměř úplně eliminovat. Jenže realita bývá jiná.
Velké množství pacientů přístroj přestane používat už během prvního roku – přestože technicky funguje perfektně. Vadí jim hluk, nepříjemný tlak masky na obličeji, pocit dušení nebo vysušování sliznic. Až každý druhý pacient CPAP v prvním roce odloží. Právě proto vědci již léta hledají farmakologická řešení.
Sultiame: starý antiepileptický lék v překvapivě nové roli
Přelomové výsledky přinesla evropská klinická studie s názvem FLOW. Výzkumníci v ní testovali účinek sultiamu – staršího, dobře prověřeného antiepileptika, které se dosud využívalo především v neurologii – u pacientů se střední a těžkou obstrukční spánkovou apnoí.
Do studie bylo zařazeno 298 dospělých pacientů z pěti evropských zemí. Léčba trvala 15 týdnů a účastníci byli rozděleni do skupin s různými dávkami léku nebo s placebem. Výsledky při nejvyšších dávkách byly přesvědčivé: sultiame snižoval počet nočních zástavů dechu průměrně o 47 procent a současně zlepšoval hladinu kyslíku v krvi během spánku.
Jde o mimořádně výrazný efekt. Dosud totiž neexistoval žádný perorální preparát, který by působil přímo na mechanismy vzniku spánkové apnoe – nikoli jen na její důsledky. Výzkumníci nicméně upozorňují, že jde zatím o druhou fázi klinického zkoušení a před vstupem do běžné praxe bude nezbytná rozsáhlejší třetí fáze s větším počtem pacientů.
Jak sultiame v těle funguje
Sultiame patří do skupiny inhibitorů karbonátdehydratázy. Jeho klíčový přínos v kontextu spánkové apnoe spočívá ve schopnosti stabilizovat řízení dýchání – tedy způsob, jakým mozek a organismus reagují na kolísání hladiny kyslíku a oxidu uhličitého.
U části pacientů se spánkovou apnoí se vyskytuje takzvaný vysoký loop gain. To znamená, že systém regulující dýchání reaguje přehnaně prudce. Výsledkem je charakteristický vzorec: období velmi rychlého a hlubokého dýchání střídají úplné zástavy dechu. Sultiame tento systém zklidňuje a dýchání v noci se stává rovnoměrnějším.
Menší dřívější studie navíc naznačovaly, že lék zlepšuje i napětí svalů hltanu. Dýchací cesty se pak méně propadají, což snižuje riziko jejich uzavření během spánku.
Jaké nežádoucí účinky se objevily
V průběhu studie FLOW se nežádoucí účinky vyskytovaly poměrně často, ve většině případů však byly mírné a samy odezněly. Nejčastěji pacienti hlásili parestezie – tedy pocity necitlivosti, mravenčení nebo brnění v prstech či kolem úst.
- Převažovaly přechodné a neškodné příznaky
- Nejčastěji hlášeným problémem byly parestezie
- Snášenlivost byla sledována při různých dávkách
- Žádné závažné komplikace se v průběhu studie nevyskytly
- Většina vedlejších účinků ustoupila bez nutnosti zásahu
- Úplné vyhodnocení dlouhodobé bezpečnosti si vyžádá další studie
Tableta nepomůže každému: jeden mechanismus ze čtyř
Obstrukční spánková apnoe může vznikat kombinací čtyř hlavních faktorů: nestabilní kontroly dýchání, snížené aktivity nervů řídících svaly hltanu, anatomického zúžení dýchacích cest a nízké prahové hodnoty pro probuzení. Sultiame cílí právě a pouze na první z nich – nestabilní řízení dýchání.
Pokud u konkrétního pacienta tento mechanismus dominuje, může lék zabrat velmi dobře. Je-li však hlavním problémem anatomie hltanu nebo nadváha, efekt může být podstatně slabší. Kratší dřívější studie navíc nezaznamenaly výrazné zlepšení denní ospalosti ani kvality života, přestože počet epizod bezdechu klesl.
Odborníci z různých univerzit proto zdůrazňují, že budoucnost léčby spočívá v personalizovaném přístupu. Místo jednoho schématu pro všechny začíná vznikat model, v němž se terapie volí podle konkrétního mechanismu onemocnění u každého jednotlivce.
Další pilulky na cestě: farmakologická éra spánkové medicíny začíná
Sultiame není jediným kandidátem na tabletovou léčbu obstrukční spánkové apnoe. Společnost Apnimed ohlásila podání žádosti o registraci u amerického úřadu FDA pro preparát AD109. Jde o kombinaci dvou známých látek – aroxybutyinu a atomoxetinu – jejichž cílem je zlepšit nervově-svalovou funkci horních dýchacích cest a zvýšit jejich odolnost vůči propadání v noci.
Dalším projektem je IHL-42X, vyvíjený společností Incannex Healthcare. Rovněž se jedná o kombinovanou terapii dvou osvědčených látek, která již postoupila do druhé fáze klinického zkoušení. A od konce roku 2024 je tu ještě jeden schválený průlom.
Tirzepatid pod názvem Zepbound se stal prvním lékem oficiálně povoleným k léčbě obstrukční spánkové apnoe u osob s obezitou. Působí nepřímo – snižováním tělesné hmotnosti, čímž se zmírňuje tlak tkání na dýchací cesty. Namísto jednoho univerzálního schématu s maskou se tak začíná formovat precizní medicína spánku.
Co to v praxi znamená pro pacienty v nejbližších letech
Pro každého, kdo si každý večer nasazuje masku CPAP a těší se na ráno, zní vidina léčby tabletou lákavě. Je však důležité zachovat střízlivá očekávání. Ani sultiame, ani ostatní zmiňované preparáty nenahradí přístroje CPAP přes noc.
Realističtější scénář vypadá takto: za několik let bude lékař moci vybírat z celé palety metod. Od klasické masky přes intraorální aparáty a redukci hmotnosti až po různé kombinace léků. U části pacientů možná půjde masku zcela vynechat, u jiných alespoň snížit tlak nebo dobu jejího používání.
Stále více se hovoří o spánkové medicíně šité na míru. Ještě před předepsáním konkrétního léku projde pacient důkladnější diagnostikou – analýzou vzorce zástavů dechu, posouzením anatomie hltanu, tělesné hmotnosti i reakce dechového centra. Na tomto základě specialista sestaví individuální terapeutický plán.
Příznaky, které rozhodně nepodceňujte
Farmakologie otevírá nové možnosti, ale základem všeho zůstává včasné rozpoznání nemoci. V Česku stále mnoho lidí charakteristické příznaky zlehčuje nebo si je vůbec nespojuje se spánkovou apnoí. Na co si dát pozor?
- Hlasité, nepravidelné chrápání s patrnými pauzami v dýchání
- Pocit dušení nebo dušnosti v noci
- Ranní bolesti hlavy a suchost v ústech po probuzení
- Silná denní ospalost, usínání při rozhovoru nebo před televizí
- Potíže se soustředěním, podrážděnost a zhoršená nálada
- Časté noční probouzení bez zjevného důvodu
- Pocit nevyspalosti i po dostatečně dlouhém spánku
- Pokles libida a erektilní dysfunkce u mužů
Při výskytu těchto příznaků stojí za to navštívit praktického lékaře nebo přímo specialistu spánkové medicíny či otorinolaryngologa. Standardem diagnostiky je polysomnografické vyšetření nebo zjednodušený domácí test. Bez přesné diagnózy bude obtížné budoucí farmakologickou terapii správně zacílit.
V rozhovoru o nových lécích nelze opomíjet ani životní styl. Ani ta nejlepší tableta nevyrovná dopady výrazné obezity, nadměrné konzumace alkoholu před spaním nebo kouření. Udržování přiměřené tělesné hmotnosti, omezení návykových látek a pravidelný spánkový režim zvyšují šanci, že jakákoli léčba – ať tabletová, nebo přístrojová – bude skutečně účinná.
Pro lékaře budou nadcházející roky obdobím rychlého přírůstku poznatků a nutnosti přehodnocovat zavedené postupy. Pro pacienty je to dobrý okamžik diagnostiku neodkládat – čím dřív se onemocnění zachytí, tím větší je šance, že až perorální terapie vstoupí do každodenní praxe, bude možné je naplno využít.
