Malá změna v jídelníčku, která může mít velký dopad na mozek
Stárnutí populace se zrychluje a poruchy paměti se dotýkají stále většího počtu seniorů po celém světě. Nová data pocházející z Japonska naznačují, že i zdánlivě bezvýznamná úprava stravy může hrát roli v ochraně mozku ve vyšším věku.
Demence, a zvláště Alzheimerova choroba, patří dnes k nejpalčivějším zdravotním výzvám naší civilizace. Odhaduje se, že touto diagnózou žije více než 50 milionů lidí na světě a do poloviny tohoto století by se jejich počet mohl ztrojnásobit. Zdravotnické systémy s tímto trendem obtížně drží krok.
Japonsko jako laboratoř stárnoucí společnosti
Japonsko se řadí mezi nejrychleji stárnoucí státy světa a v mnohém představuje předobraz toho, co čeká ostatní vyspělé země. Demencí trpí přibližně 12,3 procenta tamních obyvatel starších 65 let. Protože účinná léčba stále chybí, vědci se čím dál více soustředí na preventivní faktory – pohyb, kvalitu spánku a zejména výživu.
Výzkumníci z několika japonských akademických pracovišť analyzovali data téměř osmi tisíc seniorů. Dospěli k závěru, že lidé pravidelně konzumující sýr onemocněli demencí znatelně méně. Klíčové přitom bylo pravidelné zařazení sýra do jídelníčku – a to i v relativně malém množství.
Jak studie o sýru a paměti vypadala?
Do analýzy bylo zahrnuto celkem 7 914 osob ve věku 65 let a starších, žijících ve vlastních domácnostech a bez předchozího rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Data pocházela z programu JAGES, který dlouhodobě sleduje zdraví a soběstačnost starších Japonců.
Účastníci byli rozděleni do dvou skupin: ti, kteří jedli sýr alespoň jednou týdně, a ti, kteří ho neuváděli jako součást svého jídelníčku vůbec. Aby bylo srovnání co nejpřesnější, vědci zajistili, aby obě skupiny byly co nejpodobnější z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, výše příjmů, celkového zdravotního stavu i schopnosti zvládat běžné denní aktivity.
K vyrovnání rozdílů mezi sledovanými osobami využili pokročilou statistickou metodu. Přibližně tři roky pak sledovali, u koho se v rámci systému ošetřovatelského pojištění objeví úřední potvrzení diagnózy demence – v Japonsku standardně používaný měřicí ukazatel.
Výsledek byl pozoruhodný: konzumenti sýra vykazovali o 24 procent nižší relativní riziko vzniku demence. Když vědci do výpočtu zahrnuli i celkový stravovací vzorec – příjem zeleniny, ovoce či ryb – efekt se mírně oslabil, ale stále zůstal patrný na úrovni přibližně 21 procent.
Co se v sýru skrývá, že z toho mozek těží?
Autoři studie navrhují několik možných mechanismů, jimiž by mohl sýr nervový systém chránit. Jde zatím spíše o hypotézy, avšak dobře korespondují s tím, co věda o výživě a mozku již ví.
Sýr, zejména ten zrající, patří k nejvýznamnějším potravinovým zdrojům vitaminu K2. Tato látka rozpustná v tucích ovlivňuje metabolismus vápníku a elasticitu cévních stěn. Cévní onemocnění, jako je hypertenze nebo ateroskleróza, přitom patří mezi klíčové rizikové faktory vaskulární demence.
Vitamin K2 přispívá k omezení ukládání vápníku v tepnách. Zdravější a pružnější cévy zajišťují lepší prokrvení mozku, a sýr tak může nepřímo podporovat kognitivní funkce tím, že zpomaluje procesy poškozující jemné mozkové cévy.
- Cévní onemocnění výrazně zvyšují riziko demence
- Vitamin K2 brání ukládání vápníku v cévních stěnách
- Lepší prokrvení mozku příznivě ovlivňuje kognitivní výkon
- Zrající sýry obsahují mimořádně vysoké množství vitaminu K2
- Pružné cévy snižují pravděpodobnost vaskulární demence
- Kyselina glutamová přítomná v sýru podporuje funkci neuronů
Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní látky ze sýra
Sýrové výrobky jsou bohatým zdrojem bílkovin a důležitých aminokyselin. Nervové buňky je potřebují pro správné fungování, tvorbu neurotransmiterů i opravu případných poškození.
Během zrání sýra navíc vznikají takzvané bioaktivní peptidy, které mohou působit protizánětlivě a antioxidačně. Chronický zánět a oxidativní stres jsou přitom dva procesy těsně provázané se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.
Výzkumy ukázaly, že některé peptidy ze sýra jsou schopné chránit neurony před poškozením volnými radikály. Tyto látky se uvolňují při fermentaci a zrání – nejvíce u tvrdých a polotvrdých sýrů, jako je gouda nebo čedar.
Střevní mikrobiom a osa střevo–mozek
Čím dál více vědeckých prací dokládá úzkou souvislost mezi složením střevní bakteriální flóry a fungováním mozku. Narušený mikrobiom se opakovaně vyskytuje u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Fermentované sýry – například klasické sýry s plísní – mohou být zdrojem probiotických bakterií, které regulují takzvanou osu střevo–mozek.
Zajímavé je, že v analyzované studii až 82,7 procenta účastníků konzumovalo především tavené sýry, které jsou chudší na přirozené bakteriální kultury i část bioaktivních složek. Jen 7,8 procenta sahalo po sýrech s bílou plísní. Ochranný efekt se přesto projevil.
To naznačuje, že na výsledku se podílí více drobných faktorů najednou – přínos tedy nestojí pouze na probiotickém aspektu fermentace. I méně mikrobiologicky hodnotné sýrové výrobky mohou mozku prospívat, pokud jsou součástí celkově vyvážené a pestré stravy.
Sýr jako součást životního stylu, nikoliv jako zázračný lék
Z japonských dat vyplývá, že lidé konzumující sýr si obecně vybírali i další potraviny spojované s lepší tělesnou i duševní kondicí ve stáří: ovoce, zeleninu, maso a ryby. Celkový obraz spíše připomínal pestřejší a výživově bohatší jídelníček.
Ve studii se rovněž ukázalo, že tato skupina seniorů si lépe poradila s takzvanými složenými každodenními aktivitami, jako je nakupování, plánování jídel nebo správa financí. Méně často také hlásila potíže s pamětí. Je tedy možné, že část tohoto rozdílu odrážela celkově příznivější zdravotní stav na začátku sledování – něco, co statistika nedokáže plně zachytit.
Z dotazníků navíc vyplynulo, že 72,1 procenta konzumentů sýra ho jedlo jednou nebo dvakrát týdně. Mluvíme tedy o umírněném množství, rozhodně ne o každodenním pojídání silných plátků žlutého sýra na každém jídle.
Vědci zdůrazňují, že studie prokazuje souvislost, nikoli příčinný vztah. Přesto je zjištěný rozdíl dostatečně výrazný, aby ospravedlnil další zkoumání. Autoři přitom otevřeně popisují slabiny své analýzy, což umožňuje výsledky posoudit střízlivěji a bez přehnaných závěrů.
Má smysl jíst více sýra kvůli ochraně mozku?
Výsledky japonské studie rozhodně nevybízejí k tomu, aby se sýr přidal na talíř v neomezeném množství. Sýrové výrobky obsahují poměrně hodně nasycených tuků a soli, a odborníci na výživu proto od přehnaných porcí dlouhodobě odrazují. Na druhou stranu jejich úplné vyloučení ze stravy ze strachu z cholesterolu také nedává vždy smysl – zvláště pokud jde o malé porce a zbytek jídelníčku stojí na zelenině, ovoci a celozrnných produktech.
V praxi se nabízí jednoduchá strategie: malé množství kvalitního sýra několikrát týdně, začleněné do jídel namísto vysoce zpracovaných uzenin nebo slaných svačin. V kombinaci s pravidelným pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením kouření a alkoholu může tento přístup tvořit smysluplný a ucelený preventivní balíček pro paměť po šedesátce.
Stojí rovněž za připomenutí, že mozek profituje z rozmanitosti. Výzkumy opakovaně ukazují, že pro kognitivní funkce jsou přínosné diety podobné středomořskému vzoru nebo modelu MIND: bohaté na listovou zeleninu, bobule, ořechy, olivový olej, ryby a luštěniny, s mírným zastoupením mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním z cenných dílků této skládačky – ale sám o sobě nenahrádí pohyb, kvalitní spánek ani sociální kontakty.
