Sto let zlepšování skončilo – a nikdo to nečekal
Celé století platilo jedno neochvějné pravidlo: každá nová generace si v kognitivních testech vedla lépe než ta předchozí. Tento trend se teď poprvé od konce 19. století výrazně láme.
Nejnovější mezinárodní výzkumná data přinášejí znepokojivé zjištění. Teenageři z generace Z dosahují nižších výsledků v měření paměti, pozornosti i logického myšlení než jejich rodiče ve stejném věku. Vědci to říkají bez obalu: jde o první výrazný pokles kognitivních schopností celé generace od sklonku devatenáctého století.
Co byl Flynnův efekt a proč na něm záleží
Psychologové po desetiletí sledovali jev známý jako Flynnův efekt – systematický nárůst výsledků v testech inteligence v rozvinutých zemích. Od konce 19. století až do počátku současné dekády každá nová generace průměrně získávala přibližně tři body IQ navíc oproti té předchozí.
Zlepšení se netýkalo jen celkového skóre. Projevovalo se konkrétně v pracovní paměti, abstraktním uvažování i schopnosti udržet pozornost. Více než sto let křivka kognitivních výsledků stoupala nepřetržitě vzhůru – bez jediného výraznějšího poklesu, a to až do roku 2010.
Za tímto pokrokem nestála genetika, ale prostředí. Rozšíření vzdělávání, lepší výživa v dětství, zdravější podmínky bydlení, menší expozice toxinům a stále náročnější kognitivní prostředí – to vše tlačilo výsledky výše. Psycholog James Flynn, který tento fenomén podrobně popsal, doložil na rozsáhlých vzorcích, že dědičnost takové změny vysvětlit nedokáže. Geny se totiž nemění tak rychlým tempem. Mění se způsob života, vzdělávání a každodenní realita, v níž dítě vyrůstá.
Co se stalo po roce 2010 s výsledky mladých lidí
Kolem roku 2010 se v datech začalo ukazovat něco neobvyklého: výsledky přestaly růst a v části zemí dokonce výrazně klesly. Na tento obrat upozornil neurobiolog Jared Cooney Horvath, který své analýzy předložil před americkým Kongresem.
Podle těchto dat si mladí dospělí z generace Z vedou hůře než jejich vrstevníci z dřívějších let zejména ve třech oblastech. Pracovní paměť – hůře udržují informace v hlavě a pracují s nimi. Abstraktní uvažování – obtížněji zvládají úkoly vyžadující symbolické myšlení a vyvozování závěrů. A udržení pozornosti – jsou náchylnější k rozptýlení a mají potíže s delší koncentrací.
Tento obraz potvrzují také mezinárodní šetření PISA prováděná organizací OECD. V edici z roku 2022 dosáhli patnáctiletí nižších výsledků z matematiky, přírodních věd i porozumění textu než jejich vrstevníci ze začátku předchozí dekády. Poklesy jsou patrné jak v Evropě, tak v Severní Americe.
Jako jediný světlý bod se jeví nepatrné zlepšení v úlohách pracujících se symboly a grafickými vzory. Vědci to dávají do souvislosti s každodenním kontaktem s ikonami, rozhraními a hrami, kde záleží na rychlém rozpoznávání vizuálních schémat.
Mohou obrazovky skutečně poškozovat vyvíjející se mozky
Co mohlo zastavit – a dokonce obrátit – Flynnův efekt? Horvath poukazuje zejména na prudký nárůst času stráveného před obrazovkou. Teenageři z generace Z tráví s digitálními zařízeními průměrně osm hodin denně, což je téměř polovina jejich bdělého času.
Časový souběh je zarážející: nárůst času před obrazovkou se kryje přesně s okamžikem, kdy kognitivní výsledky přestaly stoupat a v mnoha zemích se začaly propadat. Nejde přitom jen o domácí zábavu. Obrovskou proměnou prošla také škola samotná. Jen ve Spojených státech byly vynaloženy desítky miliard dolarů na notebooky a tablety pro žáky, které postupně nahradily papírové učebnice i klasické sešity.
Kritici upozorňují, že tento obrat se ukázal jako dvojsečná zbraň. Na jedné straně zpřístupnil materiály, na druhé vytlačil postupy, jež po desítky let prokazatelně posilovaly paměť a koncentraci: psaní rukou, soustředěné čtení delších textů, řešení úloh na papíře místo v neustále blikajícím okně prohlížeče.
Severská výzkumná pracoviště zdůrazňují, že učení prostřednictvím obrazovek podporuje povrchní procházení obsahu a méně přispívá k trvalejšímu zapamatování. Mladí lidé přeskakují mezi okny, aplikacemi a sociálními sítěmi, čímž mozku nedávají šanci vybudovat pevná spojení mezi informacemi.
Skandinávie vrací do tříd papírové učebnice
Nejrychleji na tyto signály zareagovaly severské země, kde digitalizace školství pronikla nejhlouběji. Švédská vláda oznámila postupné stahování tabletů z výuky v nižších ročnících. Žáci se vracejí k papírovým učebnicím a tradičním cvičením.
Důvod rozhodující činitelé nezastírají: od chvíle, kdy ve školách převládly obrazovky, začaly výsledky klesat. Obdobnou cestu volí Dánsko i Norsko. Země, které patřily mezi průkopníky digitálního vzdělávání, se dnes přiklánějí zpět k jednoduchým nástrojům – papíru, tužce a knize.
V těchto vzdělávacích systémech roste role psaní rukou, vrací se výuka krasopisu a dělání ručních poznámek. Zároveň se omezuje čas strávený u počítače přímo při hodině, a to i tehdy, jde-li o vzdělávací aplikace. Prioritou se stává hlubší zpracování informací, nikoli rychlé přepínání mezi okny. Ministerstva školství v Oslu i Kodani shodně zdůrazňují nutnost vrátit se k metodám s prokázanou dlouhodobou účinností.
Vědci registrují rostoucí sebevědomí při klesajících výsledcích
Na poklesu schopností je zarážející jeden paradox. Horvath upozorňuje, že příslušníci generace Z deklarují vyšší důvěru ve vlastní kognitivní dovednosti než jejich starší kolegové – přestože testy říkají přesný opak.
Zdrojem tohoto sebevědomí je pravděpodobně snadný přístup k informacím. Stačí několik kliknutí a odpověď na téměř jakoukoli otázku je okamžitě k dispozici. Mladí proto mohou nabývat dojmu, že látku ovládají, protože ji dokáží bleskově vyhledat. To ale není totéž jako skutečné porozumění nebo schopnost logicky uvažovat bez opory telefonu.
Výzkumy z Northwestern University podrobně mapují, kde jsou propady nejviditelnější. Nejvíce poklesly výsledky v těchto oblastech:
- Dlouhodobá paměť – snížená schopnost uchovat informace na delší dobu
- Pracovní paměť – potíže s udržením dat v mysli při řešení úkolu
- Udržení pozornosti – kratší doba, po kterou dokáží zůstat soustředění
- Slovní plynulost – chudší slovní zásoba a pomalejší vybavování výrazů
- Logické uvažování – slabší schopnost vytvářet příčinné souvislosti
- Prostorová orientace – horší představivost při práci s trojrozměrnými objekty
Jediným pozitivním signálem zůstává mírné zlepšení v rozpoznávání grafických vzorů a symbolů. Výzkumníci z Massachusetts Institute of Technology to spojují s častým používáním aplikací, her a digitálních rozhraní.
Co mohou rodiče a školy udělat právě teď
Pokud sestupný trend potvrdí další studie, důsledky nepůjdou přehlédnout. Nižší kognitivní schopnosti znamenají horší zvládání učiva, větší stres ve škole a v delším horizontu také slabší pracovní produktivitu i těžší orientaci v komplikované informační realitě.
Rodiče a učitelé nemusejí čekat na další zprávy – mohou jednat hned. Neurobiologové a psychologové doporučují zejména tyto kroky:
- Omezit čas před obrazovkou, zvláště večer a při přípravě na vyučování
- Podporovat čtení delších textů na papíře, ne jen krátkých příspěvků na síti
- Vrátit se k psaní rukou – poznámky, shrnutí, vlastnoručně zpracované taháky z látky
- Učit děti soustředění na jeden úkol místo neustálého přepínání
- Vést společné rozhovory o tom, co dítě čte a sleduje, aby se procvičovala analýza a vyvozování závěrů
- Zařadit pravidelné přestávky od digitálních zařízení v průběhu celého dne
- Podporovat hry a aktivity vyžadující trvalou pozornost a strategické plánování
- Číst klasické knihy místo spoléhání výhradně na krátké články a videa
Vědci z Cambridgeské univerzity zdůrazňují, že tyto kroky nejsou radikální. Jde spíše o rozumnou rovnováhu než o úplný zákaz technologií. Chytrý telefon i tablet mohou být užitečné nástroje – pokud jejich používání nepřekrývá aktivity nezbytné pro zdravý rozvoj mozku.
Proč pero, papír a ticho stále fungují nejlépe
Pro mnohé dospělé to může znít jako nostalgický návrat do minulosti. Neurovědy ale vysvětlují, proč jednoduché nástroje mají stále obrovskou sílu. Psaní rukou zapojuje více oblastí mozku než ťukání do klávesnice. Nutí k výběru obsahu, zpracování vlastními slovy a budování vnitřních spojení.
Čtení na papíře probíhá v klidnějším rytmu než rolování obrazovky. Mozek získává více času na vytváření propojení, která stojí za trvalou pamětí. Delší texty vyžadují udržení pozornosti – a to je dovednost, která snadno ochabuje, pokud ji pravidelně necvičíme.
Neurologové z Johns Hopkins University zdokumentovali, že studenti, kteří si dělají poznámky rukou, si z přednášky zapamatují výrazně více než ti, kdo píší na notebooku. Dá se ještě pokles kognitivních schopností zvrátit? Flynnův efekt vznikl díky proměnám prostředí – nic tedy nebrání tomu, aby další změny výsledky opět zlepšily. Nejde o odmítnutí technologií, ale o vědomé nastavení jejich používání. Obrazovka může učení podporovat – tehdy, když slouží k soustředěné práci, a ne k nekonečnému přeskakování mezi podněty.
