Odchod do důchodu: 35 % Francouzů zaznamenává růst životní úrovně – patříte mezi ně?

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Odchod do důchodu a životní úroveň: přetrvávající obavy versus překvapivá čísla

Panuje rozšířená představa, že s odchodem do důchodu přijdete automaticky o čtvrtinu příjmů. Tenhle údaj sice působí varovně, ale zakrývá mnohem složitější realitu. Jakmile se totiž přestanete soustředit jen na výši penzijního výměru a vezmete v úvahu veškeré příjmy domácnosti, obraz se výrazně proměňuje. Nedávná studie organizací Drees a IPP přináší v tomto ohledu zcela nová a velmi konkrétní zjištění.

Výzkum sledoval generace, které odešly do důchodu v letech 2012 až 2020, a poprvé propojil penzijní spisy s databázemi Francouzského statistického úřadu (Insee). Analýza zkoumá průběh kariéry, podmínky při likvidaci důchodu i příjmy celé domácnosti — a sleduje, jak přesně se životní úroveň mění v moment odchodu z pracovního trhu. Výsledky překvapí.

Méně chudoby po odchodu do důchodu: co ukazují data Drees a IPP

V roce 2020 žilo 12,4 % budoucích důchodců pod hranicí chudoby ještě v roce před odchodem do důchodu. Po začátku výplaty penze tento podíl klesl na pouhých 8,3 % — podle generace jde o pokles o 3,2 až 4,7 procentního bodu. Pro srovnání: v roce 2022 Drees evidovala 10 % chudých důchodců oproti 14,4 % v celé populaci. Důchod tak v klíčovém životním momentu funguje jako skutečný tlumič sociálních dopadů.

Proč tento ochranný efekt nastává? Mnoho starších pracovníků totiž završuje svou kariéru bez zaměstnání — pracují na částečný úvazek z donucení, pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo invalidní dávky. Příchod pravidelné měsíční penze obnovuje stabilní příjem. „Díky dosažení důchodového věku spousta lidí překročí práh chudoby — pozor ale, neznamená to, že jejich důchod je vysoký," vysvětlil Patrick Aubert.

Proč se životní úroveň drží lépe, než by naznačovaly samotné platy

Ano, penze ve srovnání s posledním platem skutečně bývá přibližně o 25 % nižší — tomu se říká míra náhrady. Jenže jakmile započítáme příjmy partnera a velikost domácnosti, střední pokles příjmů celé rodiny je jen 14 %. A pokud použijeme definici životní úrovně podle Insee, střední pokles se zúží na pouhých 9 %. Navíc plných 35 % lidí zaměstnaných těsně před odchodem do důchodu životní úroveň po odchodu dokonce vzroste.

Kdo jsou tito lidé? Profily jsou poměrně jasné. Ti, kdo byli před podáním žádosti o důchod nezaměstnaní, zaznamenají průměrný nárůst životní úrovně o 9 %. Osoby pobírající invalidní dávky si polepší průměrně o 4 %. U zaměstnanců v soukromém sektoru navíc výpočet důchodu z 25 nejlepších výdělkových let může zmírnit dopad méně placeného závěru kariéry. Celkový výsledek závisí stejně na složení domácnosti jako na stabilitě pravidelné měsíční platby.

Jakou roli hrají Aspa, minimální příspěvkový důchod a pozůstalostní penze?

Na spodním konci příjmové škály slouží dávka Aspa — vyšší než základní sociální pomoc RSA — jako záchranná síť pro nejpotřebnější. „Přibližně 4 až 5 % důchodců pobírá minimální starobní dávku," upřesnil Aubert. Tento polštář sám o sobě nestačí na vše, ale pomáhá předcházet té nejkrajnější chudobě. Další klíčový nástroj představuje pozůstalostní penze, která po ovdovění pomáhá udržet životní úroveň — naopak osamelost finanční situaci výrazně zhoršuje. Lidé, kteří museli čekat až do 67 let, aby se zbavili krácení důchodu, zůstávají chudobou ohroženi více než ti s plným nárokem.

Jeden aspekt je přitom často špatně pochopen. „Pojem minimální příspěvkový důchod je zavádějící, protože navozuje dojem, že jde o skutečné minimum," poznamenal Patrick Aubert. Jeho výše se odvíjí od délky odpracované doby a doplňuje ji řada dalších ochranných pravidel — například zápočet čtvrtletí za výchovu dětí nebo invaliditu. Síla celého systému spočívá právě v souhře všech těchto mechanismů. „Statisticky vzato lze říci, že současný systém funguje dobře při vytahování lidí z chudoby," dodal.

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru