Přestože kardiologie zaznamenala v posledních desetiletích obrovský pokrok, ženy po infarktu myokardu stále vykazují horší míru přežití než muži.
Odborníci upozorňují, že klíčovou roli mohou hrát jak biologické rozdíly mezi pohlavími, tak příznaky, které jsou obtížnější rozpoznat. Jaké jsou tedy nejdůležitější odpovědi na otázky o infarktu a jak snížit zdravotní rizika?
Co se vlastně děje při infarktu?
Infarkt myokardu vzniká nejčastěji tehdy, když krevní sraženina zablokuje některou z věnčitých tepen zásobujících srdce. Přerušením průtoku krve se srdeční sval dostane do kyslíkového hladovění, což může způsobit trvalé poškození tkáně.
Podle Kristiny Sparreljung, generální tajemnice švédské Nadace pro srdce a plíce, dlouhodobý nedostatek kyslíku výrazně oslabuje čerpací schopnost srdce a zanechává trvalé následky.
Rizikové faktory a příznaky, které byste měli znát
Existuje celá řada faktorů, které riziko infarktu zvyšují. Mezi nejvýznamnější patří vyšší věk, dědičné dispozice, zvýšené krevní tuky, cukrovka, kouření, nedostatek pohybu a nezdravé stravovací návyky. Negativní vliv má rovněž dlouhodobý stres.
Nejčastějším příznakem je silná bolest uprostřed hrudníku trvající nejméně 15 minut. Bolest se může šířit do paže, čelisti, krku, zad nebo břicha.
Doprovodnými příznaky bývají také nevolnost, závrať a intenzivní pocit úzkosti.
Sparreljung zároveň zdůrazňuje, že tzv. tiché infarkty — tedy případy, kdy bolest chybí nebo je velmi slabá — jsou častější u žen, starších pacientů a lidí s dalšími onemocněními.
Jak probíhá léčba?
Cílem léčby je co nejrychlejší obnovení průtoku krve. Nejčastěji se používá balonková dilatace, označovaná jako PCI. V některých případech lékaři podávají léky rozpouštějící sraženiny nebo přistupují k bypass operaci.
Ženy odnášejí infarkt v dlouhodobém horizontu hůře
Po prodělání infarktu hrozí srdeční selhání, pokud byla poškozena větší část srdečního svalu. Vzniká jizevnatá tkáň, která trvale zhoršuje funkci srdce.
Aby se předešlo dalším srdečním komplikacím, dostávají pacienti zpravidla léky snižující krevní tuky a tlak a zabraňující vzniku sraženin. Nedílnou součástí rehabilitace je také pohyb a změna životního stylu.
Studie z Karolínského institutu ukázala znepokojivá čísla: žena, která prodělá infarkt ve věku 50 let, přichází průměrně o 7,5 roku života. U mužů stejného věku jsou to přibližně čtyři roky.
Jedním z možných vysvětlení je, že ženské srdce bývá obecně menší a má užší cévy. To může diagnostiku i samotnou léčbu výrazně komplikovat. Ženy navíc vyhledávají lékařskou pomoc později a jejich příznaky jsou častěji neurčité a snáze přehlédnutelné.
Odborníci proto důrazně apelují na to, aby nikdo varovné signály nepodceňoval. Při podezření na infarkt je nutné okamžitě vyhledat pomoc — včasná léčba může být rozhodující jak pro přežití, tak pro kvalitu dalšího života.
