Turistika: když po návratu zpozorujete tuto skvrnu na kůži, navštivte lékaře do 24 hodin

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Turistika: červená skvrna po kousnutí klíštětem – buďte ve střehu

Vrátíte se z výletu, dáte si teplou sprchu – a najednou si na stehně všimnete zarudnutí, které tam ráno nebylo. Na první pohled nic dramatického. Klíšťata jsou nenápadná a jejich kousnutí vůbec nebolí; milují vysokou trávu a listnaté podrosty. V České republice se nejčastěji setkáme s druhem Ixodes ricinus, který může přenášet bakterii Borrelia burgdorferi sensu lato – původce Lymeské boreliózy. Většinou vše dobře dopadne. Ale ne vždy.

Záludné je načasování. V den výletu nemusíte zarudnutí vůbec zaznamenat – a teprve o několik dní později se objeví červená skvrna. Mnoho lidí ji zamění za bodnutí komárem nebo podráždění od tření oblečení. Protože většinou ani nesvědí, odkládají návštěvu lékaře. To je ale chyba. Jeden konkrétní detail totiž mění všechno.

Migrující erytém: zvětšující se červená skvrna, kterou nesmíte přehlédnout

Tento příznak má svůj název: migrující erytém. Jde o kruhovou nebo oválnou červenou plochu, která se postupně rozrůstá, někdy se světlejším středem, a zpravidla vůbec nebolí. Klasicky se objevuje 3 až 30 dní po kousnutí. Jednoduchý rozlišovací znak: průměr léze obvykle přesahuje 5 cm a den od dne se dále zvětšuje. Jakmile takový obraz zpozorujete po možném kontaktu s klíšťaty, navštivte lékaře do 24 hodin – pro potvrzení diagnózy a případné zahájení léčby.

Naopak drobné zarudnutí o průměru 1 až 2 centimetry, které se objeví během minut nebo hodin po odstranění klíšťěte a provází ho svědění, bývá jen místní reakcí na sliny parazita. Samo odezní během několika dní a nezvětšuje se. Poplach nastává tehdy, když se léze formuje do prstence a tiše se rozrůstá nad hranici 5 centimetrů v průběhu dnů po turistice. V takovém případě neváhejte.

Lymeská borelióza: proč je rychlé jednání při výskytu skvrny zásadní

Migrující erytém signalizuje časnou fázi infekce. Zachycena včas, dobře reaguje na antibiotika předepsaná lékařem a prognóza bývá příznivá. Otálení naopak riskuje šíření infekce do kloubů, nervového systému nebo srdce. Proto je tak důležité skvrnu vizuálně rozpoznat a jednat v krátkém časovém okně. V praxi typický migrující erytém k diagnóze klinicky zpravidla postačí – není nutné čekat na výsledky laboratorních testů.

„Riziko přenosu patogenu způsobujícího onemocnění při kousnutí klíštětem je nízké (1 až 4 %) a závisí na době přisátí klíšťěte na kůži, vlastnostech samotného klíšťěte i individuálních faktorech hostitele," uvádějí odborné zdravotnické zdroje. Stručně řečeno: riziko zůstává velmi nízké, pokud je klíště odstraněno rychle; výrazně roste po 24 až 48 hodinách přisátí.

Co dělat po návratu z turistiky a v průběhu 24 hodin?

Po příchodu domů dodržujte jednoduchý postup – a to i v případě, že žádné klíště jste neviděli.

  • Důkladně se prohlédněte: zkontrolujte teplá a vlhká místa – podpaží, zákolení, pokožku hlavy, pupek i záušní oblasti.
  • Mechanické odstranění: použijte výhradně pinzetu nebo speciální vytahovač klíšťat. Zachyťte klíště co nejblíže kůži, jemně otáčejte bez trhnutí, dokud se samo neuvolní. Nikdy nepoužívejte éter, alkohol ani olej před vytažením – dušení klíšťěte způsobuje, že zvratí bakterie zpět do vašeho krevního oběhu.
  • Dezinfekce: antiseptikum naneste až po úplném odstranění parazita.
  • Sledujte kalendář: zapište si datum kousnutí a místo pozorujte po dobu 30 dní.

Pro objektivní posouzení velikosti léze ji vyfotografujte s mincí 1 euro nebo 2 eura přiloženou ke kůži, a pak opakujte fotografii každé dva dny. Toto pevné měřítko umožní lékaři posoudit i milimetrové změny. Pokud se červený prstenec rozrůstá nad 5 cm – zejména po nedávné turistice – navštivte lékaře do 24 hodin. Pokud žádná podezřelá skvrna ani příznaky nejsou, sledujte místo celý měsíc a pozorně vnímejte případnou únavu, horečku nebo bolesti svalů.

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru