Klíčový souboj o vzdálenost větrníků
V České republice se rozhořel zásadní spor o minimální vzdálenost větrných elektráren od obytných domů. Na stole jsou dva naprosto odlišné návrhy, které mohou zcela změnit budoucnost větrné energetiky u nás. Jeden tábor požaduje odstup alespoň 1500 metrů, zatímco druhý považuje za kompromis hranici 900 metrů s možností úpravy ze strany obcí.
Zastánci přísnější varianty z hnutí SPD předložili několik pozměňovacích návrhů. Ty počítají s pevně danou vzdáleností mezi věžemi a obydlími, která by se pohybovala od 1500 až po extrémních 10 000 metrů. Jejich návrhy se přitom vůbec nezmiňují o takzvaných akceleračních zónách, které mají výstavbu urychlit.
Kompromis, nebo konec výstavby?
Proti tomu stojí návrh vládního zmocněnce Filipa Turka, který navrhuje hranici 900 metrů. Klíčovým prvkem jeho plánu je však dát obcím silné slovo. Pokud by měl větrník stát blíže, muselo by s tím souhlasit obecní zastupitelstvo. Tím by obce získaly prakticky právo veta.
Turek svůj návrh označuje za jediný smysluplný kompromis. Tvrdí, že byl pečlivě projednán s několika ministerstvy a respektuje jak potřeby energetiky, tak zájmy místních obyvatel. Podle něj by jakákoliv vzdálenost nad dva kilometry v praxi znamenala, že se v Česku nepostaví už ani jedna větrná elektrárna.
Důležitou roli má hrát i výška samotného větrníku. U staveb nižších než 240 metrů, které by stály blíže než 1,2 kilometru od obytných ploch, by byl souhlas samosprávy nutný. U vyšších věží pak Turek navrhuje, aby stály ve vzdálenosti rovnající se minimálně pětinásobku jejich výšky.
Akcelerační zóny budí emoce
Samotná myšlenka akceleračních zón, tedy předem vytipovaných oblastí pro rychlejší výstavbu, naráží na odpor některých samospráv. Zástupci obcí kritizují především nedostatečnou komunikaci ze strany státu. Stěžují si, že se o zařazení do zóny dozvěděli prakticky na poslední chvíli.
Jako příklad je uváděna situace na Trutnovsku. „Ministerstvo s námi nijak nejednalo a neproběhla ani žádná diskuse se zástupci obcí. My jsme se to dozvěděli až 14. dubna skrze datovou schránku,“ uvedl starosta Dolní Kalné Tomáš Navrátil.
Ministerstvo pro místní rozvoj se brání tím, že proces je transparentní. Veřejnost i obce mohly podávat své připomínky do 1. června 2026. Definitivní podobu oblastí musí po vyhodnocení všech stanovisek a připomínek schválit vláda.
Zúžení výběru vhodných lokalit
Současný návrh akceleračních zón zahrnuje území o rozloze přibližně 474 km². To je výrazně méně než původní podklady z minulé vlády, které vytipovaly k dalšímu prověření plochu o rozloze téměř 2700 km².
Navržené oblasti by měly představovat místa, kde se očekává nejmenší dopad na veřejné zájmy, včetně ochrany přírody a krajiny. Každá oblast byla posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí a jsou pro ni stanovena konkrétní územní opatření.
