Jahody z obchodu vypadají lákavě – jenže testy odhalují něco znepokojivého
Červené, voňavé, lákavé. První jahody v regálech supermarketů v nás probouzejí chuť na léto. Letošní evropské kontroly však přinášejí výsledky, které stojí za pozornost. Sanitární rozbory totiž ukazují, že řada jahod prodávaných v obchodních řetězcích obsahuje celý koktejl přípravků na ochranu rostlin.
Odborníci se zaměřili zejména na ovoce z jedné jihoevropské země, která patří k největším producentům jahod na světě již dlouhá léta. Výsledky z německých i britských laboratoří jsou jednoznačné: intenzivní způsob pěstování se přímo odráží na kvalitě ovoce, které nakonec skončí na vašem talíři.
Zásadní otázka je jednoduchá – odkud jahody pocházejí a kdy je kupujete. Velká část z nich totiž vyrůstá v obřích sklenících a fóliových tunelech, kde se plodiny pěstují prakticky po celý rok. A k tomu se hojně využívají kombinace fungicidů i insekticidů.
Co přesně odhalily poslední testy jahod v Evropě
Na jaře roku 2023 zadal německý spotřebitelský časopis Öko Test analýzu 14 balení jahod zakoupených v oblíbených obchodních řetězcích. Výsledky nebyly příznivé: v osmi z nich odborníci prokázali zbytky přípravků na ochranu rostlin, a to včetně látek, jejichž použití Evropská unie již zakázala.
Testované jahody obsahovaly směs několika různých chemických sloučenin. Některé z nich jsou nebezpečné pro opylovače, jiné vzbuzují obavy onkologů kvůli možným karcinogenním účinkům.
Mezi konkrétně zjištěnými látkami se objevily:
- ethirimol – fungicid považovaný za toxický pro včely
- cyflumetofen – přípravek proti roztočům, hodnocený jako škodlivý pro biodiverzitu
- bupirymat – látka podezřelá z karcinogenních účinků
- spinosad – insekticid sice povolený v ekologickém zemědělství, ale toxický pro část opylovačů
Nejvíce znečištěných balení pocházelo ze Španělska, které zásobuje celou Evropu časnými jahodami pěstovanými pod fólií. Právě ovoce z této země nejčastěji vycházelo z testů nejhůře.
Jsou bio jahody skutečně bez chemie?
Ani jahody z ekologických farem nemusí být vždy zcela čisté. V jednom z testovaných bio balení vědci odhalili stopy spinosadu. Tento přípravek je sice v ekologickém zemědělství povolen, ale smí se používat pouze ve striktně vymezených situacích – a je dobře zdokumentováno, že je toxický pro část opylovačů.
Rozsáhlou samostatnou studii provedli výzkumníci ve Velké Británii. Analyzovali přes 3 300 vzorků jahod dostupných na tamním trhu. V celých 95 procentech vzorků přitom prokázali látky ze skupiny PFAS – lidově nazývané „věčné chemikálie“, protože z životního prostředí mizí jen velmi pomalu.
Jahody ze Španělska prodávané v britských supermarketech vykazovaly vyšší hladiny látek z rodiny PFAS než ovoce z jiných zemí. Tento rozdíl poukazuje na odlišné pěstební postupy a možnou kontaminaci spojenou s intenzivní velkovýrobou.
Proč španělské jahody obsahují více zbytků ochranných přípravků
Odpověď spočívá v měřítku a způsobu produkce. Španělsko patří k největším producentům jahod v celé Evropě. V regionu Huelva, v těsné blízkosti národního parku Doñana, se rozkládají obrovské plochy skleníků a fóliových tunelů, kde jahody rostou téměř nepřetržitě po celý rok.
Tak masivní způsob pěstování přináší konkrétní důsledky. Hustě sázené rostliny jsou náchylnější k houbovým chorobám. Vyšší teploty a vlhkost pod fólií zase zvyšují tlak škůdců. A pěstitelé potřebují obrovské sklizně v krátkém čase – nejlépe co nejdříve na jaře.
V takovém prostředí farmáři sahají po kombinacích fungicidů, insekticidů a přípravků proti roztočům, aby zajistili dostatečné množství ovoce v požadovaném termínu. Každý z těchto přípravků může být samostatně povolen, ale jejich kombinování vede k tomu, že na jednom kusu ovoce se najednou setkává celá řada různých chemických látek.
Srovnávací analýzy provedené ve Francii ukázaly, že přibližně 80 procent testovaného konvenčně pěstovaného ovoce obsahovalo alespoň jednu zbytečnou chemickou látku. Francouzské jahody přitom vykazovaly průměrně asi o 60 procent méně zbytků ochranných přípravků než jahody ze Španělska.
Jak snížit množství chemie v jahodách na vlastním talíři
Úplné vyloučení kontaktu s pesticidy je v dnešní době prakticky nereálné. Jejich množství v každodenní stravě ale lze výrazně omezit. Prvním a nejjednodušším krokem je pečlivé čtení etikety na obalu ještě před nákupem.
Pokud je to možné, vyplatí se vyhnout jahodám ze Španělska – zvláště těm, které jsou v prodeji velmi brzy v sezóně. Bezpečnější volbou jsou místní jahody nakupované v plné sezóně, tedy koncem května, v červnu a začátkem července.
Výběr místa původu a správného termínu nákupu hraje zásadní roli. Nejrozumnější strategie pro české spotřebitele zahrnuje:
- sázet na lokální jahody z konce května, června a začátku července
- využívat krátké prodejní řetězce – tržnice, farmářské kooperativy, farmy v okolí
- v případě možností volit ekologické ovoce, zejména pro děti a těhotné ženy
- nekupovat jahody příliš brzy na jaře, kdy trh zásobují téměř výhradně plody z intenzivních skleníků
Správné mytí a příprava jahod doma
Jahody jíme celé i se slupkou, kterou nelze oloupat. Způsob jejich mytí proto hraje větší roli, než se může zdát. Studie opakovaně potvrzují, že důkladné oplachování pod tekoucí vodou dokáže snížit množství chemických látek přítomných na povrchu ovoce.
Praktický postup je přitom jednoduchý. Jahody vložte do cedníku a po dobu několika desítek sekund je opláchněte pod chladným proudem vody z kohoutku. Jemně je přetřete rukou nebo měkkým kuchyňským kartáčkem. A důležitý detail: stopky odstraňujte až po umytí – voda pak neproniká hluboko do dužiny ovoce.
Domácí koupele ve vodě s octem, jedlou sodou nebo kuchyňskou solí nemají pro odstraňování pesticidů jednoznačně potvrzenou účinnost. Mohou být dokonce kontraproduktivní – zanechávají na ovoci vlastní zbytky, mění jeho chuť nebo poškozují jemnou strukturu jahod.
Musíte se vůbec bát jahod ze supermarketu?
Mnozí lidé si po přečtení podobných zpráv položí logickou otázku: má vůbec smysl kupovat jahody v supermarketu? Systém kontroly potravin v Evropské unii sice stanovuje maximální přípustné hladiny zbytků ochranných přípravků a výrobci je musí dodržovat. Jenže tyto normy se vztahují na jednotlivé látky – nikoli na součet všech chemikálií dohromady, které se na jednom kousku ovoce mohou vyskytovat současně.
Hodnocení rizika není jednoduché. Dávky zjištěné ve studiích obvykle leží pod prahy, které jsou považovány za akutně nebezpečné. Není však zcela jasné, jak organismus reaguje na dlouhodobou každodenní expozici směsi různých látek – a to zejména u malých dětí.
Právě z tohoto důvodu mnoho odborníků na výživu a veřejné zdraví doporučuje zásadu „snižovat vystavení tam, kde to jde“. Jde o rozumné omezení množství chemie v jídelníčku – bez upadání do extrémů a strachu z každého kousku ovoce.
U potravin, které se pravidelně umísťují na předních místech seznamů nejvíce „zatížených“ ochrannými přípravky, stojí za to být obezřetnější. Do této skupiny patří mimo jiné jahody, hrozny a saláty. Pro ně platí praktická doporučení:
- kupovat méně, ale z kvalitnějšího zdroje
- hledat české odrůdy v plné sezóně
- v rámci možností volit ekologické ovoce nebo ovoce od zemědělců, kteří chemii omezují
- sledovat etikety a zemi původu – zvláště tehdy, když se jahody v obchodech objevují velmi brzy
- přizpůsobit míru opatrnosti frekvenci konzumace
Pro toho, kdo jahody jí příležitostně a jen několikrát ročně, je zdravotní riziko podstatně nižší než pro někoho, kdo po nich sahá každý den celé jaro a léto. Děti, těhotné ženy a lidé s chronickými onemocněními mají největší důvod věnovat výběru ovoce zvýšenou pozornost.
Stojí také za připomenutí, že samotná přítomnost zbytků ochranných přípravků z jahod nedělá bezcennou potravinu. Stále jde o výborný zdroj vitaminu C, vlákniny a antioxidantů. Umění spočívá v tom čerpat z konzumace ovoce maximum – a zároveň vědomě omezovat jeho nejproblematičtější zdroje. V tomto případě jsou to především časné, intenzivně produkované jahody z jihu Evropy.
