Zima může z každé procházky udělat hazard
Běžná cesta do práce se v zimě může snadno proměnit v riskantní slalom mezi zledovatělými chodníky a zasněženými přechody. Stačí jediné špatné došlápnutí, okamžik nepozornosti – a ležíš na zemi s bolestivým ramenem nebo zlomeným zápěstím.
Přitom se tomu dá předejít. Podmínkou není speciální kondice ani drahé vybavení – stačí trochu víc přemýšlet než jen hodit na sebe kabát a vyrazit ven.
Proč je náledí tak nebezpečné
Na zledovatělém nebo udusaném sněhu klesá tření mezi podrážkou a povrchem téměř na nulu. Noha se vyklouzne, tělo nestihne zareagovat a reflexivně se zachraňuje natažením rukou dopředu. Výsledkem jsou pohmoždění kyčle, vymknuté kotníky, zlomená zápěstí – někdy i úrazy hlavy.
Silný mráz kombinovaný s deštěm nebo tajícím sněhem dokáže přeměnit jakýkoli chodník během několika minut v kluziště. Odborníci zabývající se biomechanikou chůze upozorňují, že většina zimních pádů vzniká kombinací nevhodné obuvi, příliš rychlého tempa a špatného rozložení těžiště.
1. Zimní boty, které skutečně drží
Základem je správná obuv. Měkká, hladká gumová podrážka funguje na ledu prakticky jako brusle. Sáhni raději po botách s výrazným dezénem a hlubšími výstupky, které se dokážou zahryzat do sněhu i ledu. Ideální je svršek sahající nad kotník, který stabilizuje hlezenní kloub.
Pro ty, kdo snáší zimu hůř, jsou dobrou volbou zateplené kotníkové boty nebo sněhule – hlavně nesmí být kluzké na podrážce. Oblíbený domácí trik spočívá v přetažení silných sportovních ponožek přes boty: materiál vytvoří další vrstvu přilnavosti. Ponožky po takovém dni skončí v koši, ale riziko pádu viditelně klesá.
Specialisté na ortopedickou obuv doporučují modely s certifikací protiskluzové normy nebo s vestavěnými kovovými hroty. Takové boty seženete ve sportovních prodejnách, ale fungují i dostupnější varianty z obchodních řetězců.
2. Volíš čerstvý sníh, ne vyleštěný led
Kdykoli je to možné, šlapej do čerstvého sněhu – ne po vyšlapaných, vyklouzaných stezkách. Vrstva, po níž prošla půlka sídliště, se rychle mění v led, zvlášť když přes den mírně taje a večer udeří mráz.
Čerstvý, neubitý sníh zpravidla poskytuje lepší přilnavost než lesklá pokrývka připomínající zrcadlo. Ano, boty budou mokré – ale je to lepší než skončit se sádrou. Lékaři z traumatologií potvrzují, že v zimních měsících výrazně přibývá zlomenin zápěstí a krčku stehenní kosti právě kvůli pádům na zledovatělých chodnících.
3. Podivná, ale účinná „kačenka“ na ledu
Klasický dlouhý krok s odrazem z paty v zimě spolehlivě selhává. Lepší technikou je krátká, měkká „kachní“ chůze: chodidla lehce otočíš ven, váhu přenášíš téměř kolmo na nohu a nevyužíváš prudký odraz.
Jak to vypadá v praxi:
- děláš krátké, drobné kroky
- chodidla kladeš téměř celou plochou na zem
- lehce se „sunuješ“ po povrchu místo tvrdého atakování
- ruce držíš po stranách, mírně roztažené pro lepší rovnováhu
- hlavu máš zvednutou a pohled směřuje pár metrů před tebe
- hmotnost rozděluješ rovnoměrně na obě nohy
- vyhýbáš se náhlým změnám směru
- při pochybnostech zastaneš a posoudíš povrch
Z boku to může vypadat komicky, ale tělo je výrazně stabilnější. Děti tuto techniku chytnou bleskově – stačí jim říct, ať zkusí chodit jako tučňák. Fyzioterapeuti navíc upozorňují, že kachní chůze posiluje vnitřní svaly stehen a zlepšuje celkovou koordinaci.
4. Pomaleji rovná se bezpečněji
Zpoždění do práce nebo na autobus svádí k urychlení kroku. Na zledovatělém chodníku je to přímá cesta k pádu. Mnohem rozumnější je vyrazit o několik minut dřív a pohybovat se tak opatrně, jako bys nesl v ruce zcela nový telefon a vážně nechtěl ho rozbít.
Kratší kroky, žádný spěch a průběžná kontrola povrchu pod nohama výrazně snižují riziko náhlého skluzu. Pohled mírně před sebe – ne na špičky bot – ti navíc umožní s předstihem odhalit kusy ledu, závěje nebo nerovnosti.
Výzkumníci prokázali, že snížení rychlosti chůze o pouhých dvacet procent může redukovat riziko pádu na ledu až o polovinu. Raději pět minut zpoždění než otřes mozku.
5. Batoh místo tašky v ruce
Nerovnoměrně rozložená váha zásadně narušuje stabilitu. Velká taška přehozená přes jedno rameno nebo těžká igelitka v jedné ruce dokáže „zatáhnout“ tělem přesně v okamžiku, kdy noha začíná klouzat.
Nejrozumnější je nasadit batoh a rovnoměrně v něm rozložit věci. Batoh navíc uvolní obě ruce, které při skluzu reflexivně hledají oporu. Sportovní lékaři doporučují batohy s hrudním pásem, který brání pohybu nákladu a ještě víc stabilizuje tělo.
6. Ruce z kapes – i v mrazivém počasí
Zmrzlé dlaně přímo prosí o ukrytí do kapes bundy. Jenže pak přicházíš o přirozenou možnost udržet rovnováhu. Tělo se nemůže „zachytit“ rukama a při náhlé ztrátě rovnováhy ti zbývá jen tvrdé přistání. Řešení je jednoduché: kvalitní teplé rukavice a ruce venku z kapes.
I když trochu mrznou, dávají ti šanci zmírnit případný pád. Navíc dobré zimní rukavice chrání pokožku před omrzlinami, které vznikají nejsnáze právě kolem nuly, kdy se sníh přeměňuje v led.
7. Správná strana chodníku a zrádné schody
Ve městě může být rozdíl mezi jednou a druhou stranou ulice obrovský. Místa, na která většinu dne svítí slunce, rychleji rozmrzají. Stinné kouty dokážou udržet led i mnoho dní. Na schodech vždy stojí za to pevně se chytat zábradlí a klást celá chodidla – ne jen špičky.
Pokud vidíš prosvítající led, hledej raději jinou cestu nebo sejdi bokem po neubitém sněhu. Zvláštní pozornost věnuj místům u autobusových zastávek a přechodů, kde se soustřeďuje hodně lidí a sníh se rychle mění v nebezpečnou ledovou vrstvu.
8. Hole na chůzi – ne jen pro důchodce
Trekkingové hole nebo hole na nordic walking nejsou určeny jen pro lesní výlety. V mrazivé ráno ve městě dokážou dělat divy. Dva další body opory odlehčují kloubům a pomáhají zachytit balanc, když jedna z nohou začne klouzat. Ve sportovních prodejnách seženete i koncovky přizpůsobené ledu – s malými kovovými zoubky.
Hole se hodí zejména starším lidem, lidem po úrazech nebo s problémy s rovnováhou. Ale ocení je vlastně každý, kdo ráno musí překonat delší úsek zledovatělého chodníku. Dostupné jsou modely s teleskopickou tyčí, kterou si jednoduše přizpůsobíš své výšce.
9. Jak upadnout, abys se méně zranil
I ten nejlépe připravený člověk může na ledu ztratit přilnavost. Rozdíl mezi lehkou modřinou a vážným zraněním závisí na způsobu pádu. Klíčové je vyhnout se reflexivnímu natažení rukou ztuhle před sebe.
Padáš-li dopředu, zkus ruce lehce pokrčit a přejít do co nejjemnějšího překulení na bok nebo rameno. Natažené, ztuhlé dlaně se velmi snadno lámou v zápěstí. Pokud tě táhne dozadu, bezpečnější je sesunout se na hýždě než křečovitě zachraňovat rovnováhu rukama.
Přitáhni bradu ke hrudníku, abys neuhodil zadní částí hlavy, a nech tělo dopadnout co nejměkčeji. Tělo sice nedokážeš naučit dokonalému padání přes noc, ale vědomé procvičování reakcí prokazatelně snižuje riziko zlomenin. Fyzioterapeuti nabízejí kurzy bezpečného pádu i pro dospělé – například v rehabilitačních centrech.
Bonus: reflexní prvky a cvičení rovnováhy
Za svítání a večer přichází ještě jeden rizikový faktor – špatná viditelnost. Reflexní prvky na bundě dávají řidičům více času zareagovat a tobě lepší přehled o situaci na silnici. Reflexní vesty nebo pásky koupíš v autobazarech i sportovních obchodech.
Spojencem v boji proti zimním pádům je také pohyb doma. Jednoduchá cvičení rovnováhy – stání na jedné noze u židle, lehké dřepy, zvedání kolen – posilují hluboké svaly a učí tělo rychlejším reakcím. Několik minut denně dělá viditelný rozdíl, zvlášť u lidí po padesátce.
Nezapomeň ani na zdánlivé maličkosti: zkrácené smyčky šály, aby se nepletly pod nohama, dobře zapnutá bunda, která neomezuje pohyb, a telefon schovaný v kapse místo držení v ruce. V zimě každá drobnost, která zlepšuje volnost pohybu a rovnováhu, reálně snižuje šanci, že ukončíš obyčejnou procházku návštěvou pohotovosti. Zvládneš letošní zimu bez sádry?
