Toto zařízení spotřebovává elektřinu hned za topením. Zimní účet roste nepozorovaně

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Skrytý žrout energie, který přehlížíte

Jakmile udeří chladné počasí, podezřívavě se díváme na radiátory. Skutečný viník se ale tichounce skrývá někde jinde – a téměř si ho nevšimneme.

Nestojí uprostřed obýváku, nesvítí jako obrazovka a nebručí jako lednička. Přesto dokáže spolknout tolik elektřiny, že v účtu obsazuje druhé místo hned za elektrickým topením. A v zimě se jeho chuť ještě výrazně zostřuje.

Co vlastně elektřinu v domácnosti nejvíce táhne?

V domech vytápěných elektřinou berou radiátory jasně největší sousto ze spotřeby. Odborné odhady evropských energetických institucí říkají, že běžný rodinný dům potřebuje každý rok přes 4 000 kWh jen na udržení tepla. Při současných cenách to znamená stovky eur – tedy klidně několik tisíc korun.

V bytech jsou čísla nižší, ale poměr zůstává stejný. Elektrické topení jednoznačně vévodí účtu po celou topnou sezónu. Těsně za ním se ale schovává méně nápadný, přesto velmi energeticky hladový spotřebič – elektrický ohřívač vody.

Domácí žebříček spotřeby elektřiny

Mnozí si myslí, že největším problémem je kuchyň. Realita je ale trochu jiná. Kuchyňské spotřebiče sice odebírají velké výkony, jenže je většinou provozujeme jen krátce.

Jak to vypadá v praxi? Sklokeramická varná deska, používaná přibližně čtyřikrát týdně, spotřebuje ročně přes 150 kWh. Elektrická trouba při pravidelném pečení dosahuje zhruba 140 až 150 kWh za rok. Kombinovaná lednička s mrazákem, která běží nepřetržitě, si řekne o průměrně přes 300 kWh ročně. Samostatná mraznička se pohybuje kolem 300 kWh a myčka nádobí rodinné velikosti spotřebuje přibližně 200 kWh ročně.

Na první pohled děsivá čísla. Jenže většina těchto zařízení pracuje v cyklech nebo po omezenou dobu, takže jejich skutečný podíl na celkovém účtu je nižší, než se zdá – nižší než u topení a ohřevu vody.

Kolik ukrojí elektronika a internet

Svůj díl si berou také elektronické spotřebiče, zejména ty, které jedou hodinu za hodinou. Televize zapnutá zhruba sedm hodin denně se za rok dostane téměř na 190 kWh. Router s modemem, které prakticky nikdy nevypínáme, spolknou kolem 100 kWh ročně. Stolní počítač při každodenním několikahodinovém provozu překročí 120 kWh za rok.

Každý přístroj sám o sobě katastrofu nenadělá. Dohromady ale tvoří nepřerušený proud spotřeby v pozadí, který rozhodně stojí za pozornost. Energetičtí experti upozorňují, že tento souhrn zdánlivě drobných spotřebičů může tvořit až pětinu celkového účtu.

Největší spotřebič po topení? Elektrický ohřívač vody

Skutečné překvapení se zpravidla skrývá v koupelně nebo technické místnosti. Elektrický bojler – nejčastěji ve formě velkého zásobníku – generuje druhou největší položku domácí spotřeby elektřiny.

Typický zásobník o objemu kolem 200 litrů může za rok spotřebovat až přibližně 1 700 kWh. V přepočtu na peníze to vychází na několik set eur ročně – srovnatelná suma s účtem za vytápění menšího bytu. Jinými slovy, elektrický ohřívač dokáže ročně pohltit téměř polovinu toho, co celé vytápění domu. A většina lidí o tom vůbec netuší.

Důvodů je hned několik a navzájem se umocňují. Voda musí být ohřátá a udržovaná na vysoké teplotě celých čtyřiadvacet hodin. Zásobník zároveň průběžně odevzdává teplo okolí – čím horší izolace, tím větší ztráty. Termostat bývá nastaven výš, než je skutečně nutné. V zimě přitéká do instalace studenější voda, takže zařízení musí pracovat déle a intenzivněji. A když je venku zima, ochotněji si dopřejeme dlouhou horkou sprchu nebo koupel.

Odborníci odhadují, že až třetina energie vynaložené na ohřev vody se prostě plýtvá – kvůli příliš vysoké teplotě, slabé izolaci zásobníku a ztrátám v potrubí. Studie německých a rakouských energetických agentur potvrzují, že ohřev vody je v domácnostech přehlíženým, ale zásadním faktorem spotřeby.

Proč zima spotřebu bojleru ještě zvyšuje

V mrazivých měsících pracuje ohřívač za podstatně těžších podmínek. Teplotní rozdíl mezi vodou v zásobníku a okolním vzduchem narůstá, takže teplo uniká rychleji. Navíc musí zařízení ohřát příchozí vodu na stejnou teplotu jako v létě – jenže startovní teplota je v zimě výrazně nižší, což spotřebuje více energie.

Mění se i chování lidí v domácnosti. Když venku prší a fouká, mnozí si prodlouží sprchování nebo se rozhodnou pro koupel místo sprchy. Pro bojler to znamená další pracovní cykly a další kilowatthodiny. Voda vstupující do zařízení v zimě mívá teplotu kolem pěti stupňů Celsia, zatímco v létě je to klidně patnáct.

Výsledek? Ohřívač pracuje déle, častěji a pod větším zatížením. Odborníci z technických univerzit upozorňují, že kombinace těchto faktorů může zdvihnout spotřebu bojleru v zimě až o třicet procent oproti letním měsícům – přestože my za všechno obvykle viníme topení.

Jak ušetřit na ohřevu vody bez ztráty pohodlí

Dobrá zpráva: právě u tohoto spotřebiče se dá celkem snadno a efektivně šetřit, aniž byste museli radikálně měnit každodenní návyky.

Snižte teplotu v zásobníku

Klíčovým faktorem je nastavená teplota. Většina zásobníků jede z výroby na 60 stupňů Celsia nebo více. Pro běžné domácí použití a zachování hygienické bezpečnosti přitom zpravidla stačí rozsah 50 až 55 stupňů. Každý snížený stupeň omezuje tepelné ztráty i spotřebu. Pod sprchou to pravděpodobně nepocítíte, ale účet ano.

Izolujte zásobník i potrubí

Pokud stojí ohřívač v chladné místnosti, vyplatí se ho obalit speciálním termoizolačním pláštěm. Jde o jednoduchý zásah, který může snížit tepelné ztráty a roční náklady o několik desítek eur. Stejně fungují izolační návleky na úsecích rozvodů teplé vody.

Šetřete s teplou vodou chytře

Existuje celá řada drobných opatření s překvapivě velkým dopadem:

  • perlátor nebo omezovač průtoku na umyvadlové a sprchové baterii
  • sprchová hlavice s nižším průtokem vody
  • nekapat vodu zbytečně – například při čištění zubů
  • zkrátit sprchování o jednu až dvě minuty
  • opravit kapající kohoutky bez odkladu
  • mýt nádobí v myčce místo ručně pod proudem teplé vody

Omezením průtoku spotřebujete méně teplé vody při stejném pocitu pohodlí. Bojler pak nemusí tak často dohřívat. Energetické poradny uvádějí, že kombinace těchto kroků může snížit spotřebu až o dvacet procent.

Nenechte zanedbat servis

Pravidelná odborná kontrola zařízení odhalí vodní kámen, poškozený termostat nebo nefunkční topné těleso. Usazeniny na topném tělese fungují jako izolační vrstva – brzdí přenos tepla do vody, takže spotřebič musí jet déle a spotřebuje více elektřiny ke stejnému výsledku.

Využijte levnější tarif

Pokud se cena elektřiny liší podle denní doby, má smysl ohřívat vodu především v hodinách levnějšího proudu. Moderní zásobníky nabízejí ekonomické režimy, které automaticky optimalizují provoz podle rytmu domácnosti – stojí za to ověřit, zda váš model tuto funkci má.

Na co ještě myslet v domácí spotřebě energie

Snížení teploty v zásobníku a přidání izolace nevyřeší všechno, ale je to solidní a rychlý začátek. Vyplatí se sestavit si jednoduchou hierarchii – nejprve se soustřeďte na topení a ohřev vody, teprve pak na elektroniku nebo drobné spotřebiče.

Užitečná je také pravidelná analýza účtů za elektřinu. Jakmile vidíte, že po výměně sprchové hlavice spotřeba klesla, snadněji se namotivujete k dalším krokům – třeba k výměně staré mrazničky za energeticky úspornější model. Srovnání účtů mezi jednotlivými roky vám přesně ukáže, která opatření skutečně fungují.

Stále více domácností sází na kombinaci více řešení najednou. Lepší zateplení, termostatické hlavice na radiátorech, omezovače průtoku vody a rozumné nastavení bojleru fungují dohromady kumulativně. Každá jednotlivá změna přináší mírnou úsporu – ale společně dokážou výrazně odlehčit rodinnému rozpočtu, zejména v zimních měsících. Víte, kolik elektřiny váš ohřívač vody ročně skutečně spotřebuje?

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru