Vegetariánská strava a riziko rakoviny: co odhalila rozsáhlá studie
Mohlo by to, co každý den dáváte na talíř, skutečně rozhodovat o vašem riziku rakoviny? Metaanalýza zveřejněná v odborném časopisu British Journal of Cancer shromáždila data z devíti velkých kohort sledovaných ve Velké Británii, USA, na Tchaj-wanu a v Indii. Celkem šlo o 1,8 milionu žen a mužů sledovaných po dobu šestnácti let, přičemž výzkum prováděli vědci z Oxfordské univerzity.
Tým porovnával riziko vzniku 17 různých typů rakoviny u pěti stravovacích skupin — včetně vegetariánů a veganů. Téma je o to citlivější, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje červené maso jako „pravděpodobně karcinogenní" a zpracované masné výrobky přímo jako karcinogenní látky. Co konkrétně tato analýza ukázala?
Pět typů rakoviny méně častých u vegetariánů: až o 28 % nižší riziko
Ve srovnání s pravidelnými konzumenty masa vykázali vegetariáni nižší riziko hned u pěti onkologických diagnóz. Právě tady se skrývá tolik zmiňované číslo „až o 28 % méně". Konkrétní zjištění vypadají takto:
- rakovina ledvin (− 28 %)
- rakovina slinivky břišní (− 21 %)
- rakovina prostaty (− 12 %)
- rakovina prsu (− 9 %)
- mnohočetný myelom (− 31 %)
Výzkumnice Aurora Perez-Cornago to okomentovala slovy, že jde o skvělou zprávu pro vegetariány, protože u nich bylo zaznamenáno nižší riziko pěti typů rakoviny, z nichž některé patří k nejrozšířenějším vůbec. Vzorek byl mimořádně rozsáhlý: 1 645 555 konzumentů masa, 57 016 konzumentů drůbeže, 42 910 pesco-vegetariánů, 63 147 vegetariánů a 8 849 veganů. Výsledky tak mají solidní statistickou oporu, přestože o přesných mechanismech se stále diskutuje.
Opačné signály a jejich možná vysvětlení
Ne všechny výsledky však ukazují stejným směrem. U vegetariánů bylo zjištěno výrazně vyšší riziko vzniku spinocelulárního karcinomu jícnu (+ 93 %). Zásadní upozornění: tento závěr vychází pouze z 31 případů u vegetariánů ve třech britských studiích, takže je třeba jej interpretovat s velkou opatrností.
Vědci naznačují jako možné příčiny případné nedostatky v příjmu bílkovin, nasycených tuků nebo vitaminu B12, které se u části vegetariánů skutečně objevují. U veganů bylo navíc pozorováno zvýšené riziko kolorektálního karcinomu (+ 40 %). Autoři studie uvažují o roli nízkého příjmu vápníku nebo nedostatku dlouhořetězcových omega-3 mastných kyselin. I zde je ale počet sledovaných případů omezený. Jednoduše řečeno — vegetariánská strava určitá rizika přesouvá, ale zcela je neodstraňuje.
Má smysl změnit jídelníček kvůli snížení rizika rakoviny?
Celkový rámec studie je v souladu s mezinárodními doporučeními. Zpracované masné výrobky jsou klasifikovány jako prokazatelně karcinogenní a červené maso jako „pravděpodobně karcinogenní" podle IARC. Omezení uzenin a obecně červeného masa tak patří k rozumným strategiím snižování onkologického rizika. Výsledky zveřejněné v British Journal of Cancer navíc naznačují, že dobře sestavená vegetariánská strava může přinést nižší riziko u pěti běžných typů rakoviny.
Klíčové slovo je právě „dobře sestavená". Autoři upozorňují na varovné signály, které je třeba sledovat: vegetariáni by měli dbát na dostatečný příjem bílkovin, nasycených tuků a vitaminu B12, vegané pak na vápník a dlouhořetězcové omega-3 mastné kyseliny. Nejde tedy o žádný zázračný „protirakovinný" recept, ale o rámec stravování, který omezuje nejrizikovější masné produkty a zároveň zajišťuje přísun klíčových živin — bez extrémů ani výrazných nutričních deficitů.
