Sršni: přestaňte na jaře sázet tuto rostlinu, neodolatelně přitahuje královny

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Jaro: rostliny, které přitahují královny asijského sršně

Jakmile teploty stoupají, vrací se do zahrad pruhovaní vetřelci. Přesněji řečeno – od chvíle, kdy vzduch překročí 13 až 15 °C, probouzejí se královny asijského sršně z letargie a vydávají se hledat rychlý zdroj cukru. Odborníci na včelařství i přírodovědné instituce potvrzují, že uspořádání zahrady v příměstských oblastech hraje zásadní roli. Jedna velmi dekorativní rostlina se žlutými voňavými hrozny kvetoucími na konci zimy se pak stává nenápadným magnetem. Pokud je vysazena na nevhodném místě, promění se v pravý průchozí uzel.

V kritickém období od února do května se čerstvě probuzené gynes vrhají na nektary, kterých je v té době jen poskrovnu. Rostliny s časným kvetením poblíž dveří, oken nebo teras pak plní funkci jakési čerpací stanice. Pozorování včelařů ukazují, že jediná vydatně nektarující rostlina dokáže na okruhu 1 až 2 kilometrů soustředit desítky královen najednou. A právě při krmení si zároveň vyhlížejí vhodný úkryt pro budoucí hnízdo. Co přijde potom, mnohé překvapí.

Mahonie: rostlina, které se u terasy raději vyhněte

Hlavní viník má jméno mahonie – stálezelený keř původem z Asie, jehož jasně žluté hrozny se otvírají na konci zimy a na samém začátku jara. Tento bohatý nektarový profil z ní dělá jednu z nejproblematičtějších rostlin přitahujících asijské sršně v blízkosti obytných staveb. Stejnou roli hrají i zimní kamélie (Camellia japonica), některé druhy čemeřice a popínavý břečťan (Hedera helix) v době kvetení. Recept je prostý: hojnost cukru, minimální konkurence ostatních kvetoucích rostlin a maximální zájem zakládajících královen.

Než gynes začnou lovit kořist pro budoucí larvy, musí si doplnit energetické zásoby nektarem. Zahrádkáři popsali typický případ: záhon mahonií zasazený pod zimní zahradou přilákal již v březnu nepřeberné množství velkých hmyzů a záhy se pod střechou, jen pár centimetrů od zdroje cukru, objevilo hnízdo. Kombinace mahonií a oken v blízkosti není žádná náhoda – vytváří ideální koridor mezi potravou a úkrytem.

Od nektaru k hnízdu: jak velké je skutečné riziko u domu

U druhu Vespa velutina nigrithorax funguje cyklus jako dobře namazaný stroj: na jaře gyna zakládá primární hnízdo v chráněném místě – pod střechou, v kůlně nebo v pouzdru rolety – a posléze přesídlí do daleko objemnějšího sekundárního hnízda. Jediná kolonie může za sezonu vyprodukovat až 25 000 jedinců, z nichž přibližně 500 jsou budoucí královny. Toto číslo srozumitelně vysvětluje, co v sázce stojí kvůli jediné dobře živené zakládající královně. Riziko tedy není jen teoretické – u rodinných domů se stává velmi reálným.

Nejlepší obrana začíná ještě před výsadbou. Vyhněte se sázení mahonií, zimních kamélií nebo mišpulníků japonských blíže než 10 metrů od míst, kde trávíte čas. Pokud po fasádě leze břečťan, ořežte ho ještě před kvetením, abyste omezili nabídku nektaru. Přesunutím těchto rostlin na zadní část zahrady zachováte jejich přínos pro opylovače, ale zároveň přerušíte cestu královen k domu. Rozdíl na terase pocítíte velmi brzy.

Co sázet u domu, abyste nepřilákali Vespa velutina nigrithorax?

V blízkosti terasy vsaďte na aromatické byliny s pozdějším kvetením, které pro sršně nejsou atraktivní: levandule, rozmarýn, tymián, saturejka, muškátová pelargonie, máta (v nádobě), pelyněk či citronela. Rostliny, které sršně přitahují prokazatelně nejvíce – jako komule, kvetoucí břečťan, vzrostlé ovocné stromy či mišpulník japonský – přesuňte na konec pozemku. Klíčovým kritériem je termín kvetení: čím pozdější, tím méně bude zajímat královny právě vylézající ze zimního spánku.

Nelze stávající mahonii u domu přemístit? Existují tři osvědčená řešení: transplantovat ji na podzim; ostříhat ji ještě před hlavním kvetením, abyste omezili tvorbu nektaru; nebo ji využít jako návnadové místo a od února do května do jejích větví zavěsit selektivní jarní past. Vyhněte se plastovým lahvím „zabíjejícím vše" – likvidují i prospěšné opylovače. Na okraji možností stojí masožravá rostlina Sarracenia oreophila, schopná chytit až padesát sršňů, avšak ani ona není selektivní. Přistupujme k tomu pragmaticky.

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru