Odchod do důchodu a životní úroveň: přetrvávající obavy versus překvapivá čísla
Panuje rozšířená představa, že s odchodem do důchodu přijdete automaticky o čtvrtinu příjmů. Tenhle údaj sice působí varovně, ale zakrývá mnohem složitější realitu. Jakmile se totiž přestanete soustředit jen na výši penzijního výměru a vezmete v úvahu veškeré příjmy domácnosti, obraz se výrazně proměňuje. Nedávná studie organizací Drees a IPP přináší v tomto ohledu zcela nová a velmi konkrétní zjištění.
Výzkum sledoval generace, které odešly do důchodu v letech 2012 až 2020, a poprvé propojil penzijní spisy s databázemi Francouzského statistického úřadu (Insee). Analýza zkoumá průběh kariéry, podmínky při likvidaci důchodu i příjmy celé domácnosti — a sleduje, jak přesně se životní úroveň mění v moment odchodu z pracovního trhu. Výsledky překvapí.
Méně chudoby po odchodu do důchodu: co ukazují data Drees a IPP
V roce 2020 žilo 12,4 % budoucích důchodců pod hranicí chudoby ještě v roce před odchodem do důchodu. Po začátku výplaty penze tento podíl klesl na pouhých 8,3 % — podle generace jde o pokles o 3,2 až 4,7 procentního bodu. Pro srovnání: v roce 2022 Drees evidovala 10 % chudých důchodců oproti 14,4 % v celé populaci. Důchod tak v klíčovém životním momentu funguje jako skutečný tlumič sociálních dopadů.
Proč tento ochranný efekt nastává? Mnoho starších pracovníků totiž završuje svou kariéru bez zaměstnání — pracují na částečný úvazek z donucení, pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo invalidní dávky. Příchod pravidelné měsíční penze obnovuje stabilní příjem. „Díky dosažení důchodového věku spousta lidí překročí práh chudoby — pozor ale, neznamená to, že jejich důchod je vysoký," vysvětlil Patrick Aubert.
Proč se životní úroveň drží lépe, než by naznačovaly samotné platy
Ano, penze ve srovnání s posledním platem skutečně bývá přibližně o 25 % nižší — tomu se říká míra náhrady. Jenže jakmile započítáme příjmy partnera a velikost domácnosti, střední pokles příjmů celé rodiny je jen 14 %. A pokud použijeme definici životní úrovně podle Insee, střední pokles se zúží na pouhých 9 %. Navíc plných 35 % lidí zaměstnaných těsně před odchodem do důchodu životní úroveň po odchodu dokonce vzroste.
Kdo jsou tito lidé? Profily jsou poměrně jasné. Ti, kdo byli před podáním žádosti o důchod nezaměstnaní, zaznamenají průměrný nárůst životní úrovně o 9 %. Osoby pobírající invalidní dávky si polepší průměrně o 4 %. U zaměstnanců v soukromém sektoru navíc výpočet důchodu z 25 nejlepších výdělkových let může zmírnit dopad méně placeného závěru kariéry. Celkový výsledek závisí stejně na složení domácnosti jako na stabilitě pravidelné měsíční platby.
Jakou roli hrají Aspa, minimální příspěvkový důchod a pozůstalostní penze?
Na spodním konci příjmové škály slouží dávka Aspa — vyšší než základní sociální pomoc RSA — jako záchranná síť pro nejpotřebnější. „Přibližně 4 až 5 % důchodců pobírá minimální starobní dávku," upřesnil Aubert. Tento polštář sám o sobě nestačí na vše, ale pomáhá předcházet té nejkrajnější chudobě. Další klíčový nástroj představuje pozůstalostní penze, která po ovdovění pomáhá udržet životní úroveň — naopak osamelost finanční situaci výrazně zhoršuje. Lidé, kteří museli čekat až do 67 let, aby se zbavili krácení důchodu, zůstávají chudobou ohroženi více než ti s plným nárokem.
Jeden aspekt je přitom často špatně pochopen. „Pojem minimální příspěvkový důchod je zavádějící, protože navozuje dojem, že jde o skutečné minimum," poznamenal Patrick Aubert. Jeho výše se odvíjí od délky odpracované doby a doplňuje ji řada dalších ochranných pravidel — například zápočet čtvrtletí za výchovu dětí nebo invaliditu. Síla celého systému spočívá právě v souhře všech těchto mechanismů. „Statisticky vzato lze říci, že současný systém funguje dobře při vytahování lidí z chudoby," dodal.
