Jíst více a přesto hubnout? Co se stane, když vyřadíte ultrazpracované potraviny

Zobrazujte masofood.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat masofood.cz do Google

Hubnutí bez hladu a počítání kalorií? Výzkum nabízí překvapivou odpověď

Zhubnout bez neustálého hladu a otravného počítání každého sousta zní jako pohádka. Přesto nový výzkum ukazuje nečekaně jednoduchý klíč k řešení. Nejde o množství jídla na talíři – zásadní roli hraje především to, jaký druh potravin si vybíráme.

Podle vlivné studie může člověk, který přejde z ultrazpracovaných výrobků na přirozené potraviny, sníst ve skutečnosti více a přitom přijmout méně energie. Tohle stojí za pozornost.

Více jídla, méně kalorií: co vědci zjistili v laboratoři

Výzkumný tým z Bristolské univerzity se ponořil do dat měsíčního experimentu provedeného v roce 2019 na amerických National Institutes of Health. Dvacet dospělých strávilo čtyři týdny v přísně kontrolovaném prostředí. Jedna polovina dostávala výhradně přirozené, minimálně zpracované potraviny, druhá polovina jen silně zpracované polotovary a snacky.

Klíčový detail: nikdo nedostal pokyn jíst méně nebo hlídat porce. Účastníci jednoduše jedli, dokud neměli hlad.

Skupina s přirozenou stravou snědla denně o 57 procent více jídla podle hmotnosti, ale průměrně přijala o 330 kilokalorií méně.

Lidé s přístupem k přirozeným potravinám sahali mnohem častěji po velkých porcích zeleniny a ovoce. Naproti tomu účastníci v ultrazpracované skupině volili kaloricky bohaté varianty – smetanové omáčky, uzeniny, slazené cereálie, bílý chléb nebo různé snacky.

Obě jídelníčkové skupiny byly sestaveny tak, aby teoreticky nabízely srovnatelné množství tuků, bílkovin, sacharidů, cukrů a vlákniny. I přesto se denní příjem energie výrazně lišil – čistě proto, že se lidé začali rozhodovat jinak, jakmile se změnilo jejich prostředí.

Proč vaše tělo reaguje na ultrazpracované jídlo odlišně

Vysvětlení tohoto jevu spočívá v konceptu takzvaného vrozeného výživového kompasu. Podle této hypotézy tělo nevědomky navádí člověka k potravinám bohatým na vitaminy, minerály a další prospěšné látky – ale jen tehdy, pokud má na výběr z přirozených, minimálně zpracovaných surovin.

V prostředí s přirozenými potravinami pak volba přirozeně padá například na:

  • čerstvou zeleninu
  • ovoce
  • nezpracované obiloviny jako ovesné vločky nebo celozrnnou rýži
  • neslazené mléčné výrobky
  • luštěniny a ořechy

Tyto potraviny dobře zasytí, obsahují velké množství mikronutrientů a relativně málo kalorií na sousto. Díky tomu lze jíst opravdu velké porce, aniž by příjem energie vystřelil do výše.

Obohacené zpracované výrobky matou tělesné signály

U ultrazpracovaného jídla to funguje úplně jinak. Většina těchto produktů je sice kaloricky vydatná díky cukru, rafinovaným škrobům a tukům, ale zároveň bývá dodatečně obohacena o vitaminy a minerály. Typickým příkladem jsou slazené cereálie, energetické tyčinky, hotová jídla nebo některé „zdravé" nápoje.

Tělo přidané vitaminy zaregistruje, ale už nedokáže správně vyhodnotit množství kalorií, které s nimi přichází.

Vzniká tak jakýsi zkrat ve vnitřním zpětnovazebném systému. Mozek obdrží signál, že tělo přijalo dostatek prospěšných látek, zatímco člověk nepozorovaně konzumuje daleko více energie, než skutečně spotřebuje. Pocit sytosti zkrátka nestíhá držet krok s množstvím přijatých kalorií.

Od počítání kalorií ke sledování kvality jídla

Tato zjištění zpochybňují tradiční přístup k hubnutí. Zatímco většina dietních programů stojí na menších porcích, přísných plánech a aplikacích na sledování kalorií, výzkum ukazuje mnohem jednodušší výchozí bod: nejprve změňte kvalitu toho, co jíte, a nechte tělo udělat zbytek práce samo.

V experimentu nebylo účastníkům v přirozené skupině uloženo žádné omezení. Právě tato svoboda volby odhalila, že přirozené stravovací preference člověka se přesunou, jakmile má k dispozici jen jednoduché, minimálně zpracované potraviny.

Nejíst méně, ale jíst jinak – to se jeví jako silný základ pro trvalé hubnutí.

To neznamená, že velikost porce nehraje nikdy žádnou roli. Ale talíř plný zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků dopadne metabolicky úplně jinak než stejně velký talíř plný pizzy, bílých těstovin nebo sladkých snacků.

Sociální a praktické překážky

Vědci zdůrazňují, že tento výživový kompas nepracuje ve vzduchoprázdnu. Kultura, příjem, čas a dostupnost čerstvých potravin ovlivňují naše rozhodování přinejmenším stejně silně. Kdo má omezený rozpočet nebo pracuje od rána do večera, sahá snadno po levných, trvanlivých produktech z krabic a sáčků.

K tomu přistupuje fakt, že současné supermarkety a snackové prostředí jsou postaveny na pohodlí a zvýrazňovačích chuti. Křiklavé obaly, akce, kombinace sladkého, slaného a tučného – celý systém láká k ultrazpracovanému jídlu, a to často od útlého věku. V takovém prostředí dostává vrozená preference pro výživné potraviny jen málokdy šanci se projevit.

Co to znamená pro váš vlastní talíř?

Bristolská studie je relativně malá, ale zapadá do stále rostoucí řady výzkumů, které spojují ultrazpracované potraviny s nadváhou, vyšším krevním tlakem, diabetem 2. typu a zvýšenou mírou zánětu. Zároveň platí, že lidé, kteří jedí převážně přirozené potraviny, si obvykle snáze udržují stabilní váhu.

Kdo nechce strávit zbytek života na dietách, může hodně získat několika jasnými změnami:

Volit častěji Omezit nebo vynechat
Voda, čaj, káva bez cukru Slazené limonády, energetické nápoje
Ovesné vločky s ovocem a ořechy Slazené cereálie z krabice
Domácí brambory, celozrnné těstoviny, rýže Hotové omáčky a jídla z mikrovlnky
Neslané ořechy jako svačina Chipsy, sušenky, plněné tyčinky
Luštěniny, vejce, bílý jogurt nebo tvaroh Uzeniny, salámy, slazené jogurtové dezerty

Důležité je, že nemusíte dělat vše „dokonale". Už když každý den vyměníte jeden ultrazpracovaný produkt za jednoduchou, přirozenou variantu, celkový příjem energie se často sníží – aniž byste museli neustále myslet na jídlo.

Jak vlastně ultrazpracované potraviny poznáte?

Mnoho lidí si pod pojmem zpracované jídlo představí jen fastfood, ale skutečná kategorie je mnohem širší. Několik praktických pravidel vám pomůže při orientaci:

  • Obsahuje výrobek dlouhý seznam ingrediencí s názvy, které byste doma nikdy nepoužili? Velmi pravděpodobně jde o ultrazpracovaný produkt.
  • Vidíte v seznamu složek aromata, barviva, emulgátory nebo sladidla? To je jasný signál silně zpracovaného výrobku.
  • Je produkt hotový k okamžité konzumaci, má dlouhou trvanlivost a lze ho sníst přímo z obalu? Pak do této skupiny zpravidla patří.

Výrobky s jednou nebo jen několika málo jednoduchými složkami – například „rajčata, voda, sůl" nebo „arašídy, trochu oleje, sůl" – se naopak nacházejí na druhém konci spektra.

Prostor pro nuance a individuální rozdíly

Vědci nepředpokládají, že ultrazpracované potraviny ze stravy lidí úplně vymizí. Některé výrobky jsou praktické, bezpečné a občas i obohacené tak, aby předcházely výživovým nedostatkům. Skutečný problém nastává tehdy, když se tento typ jídla stane základem prakticky každého jídla a každé svačiny.

Navíc každý člověk reaguje trochu jinak. Genetické předpoklady, střevní mikrobiom, spánek, stres a pohyb ovlivňují, jak rychle člověk přibírá nebo hubne. Přesto odborníci pozorují opakující se vzorec: kdo jí převážně přirozené potraviny, zdá se, že má přirozenější brzdu přejídání.

Pro ty, kdo s váhou bojují, se proto může vyplatit posunout perspektivu. Méně obsese s přísnými dietami nebo aplikacemi sledujícími každou kalorii, více pozornosti věnované tomu, co skutečně leží v nákupním košíku. Spíž plná jednoduchých, srozumitelných surovin funguje z dlouhodobého hlediska klidněji než další krátkodobý dietní pokus.

Praktický způsob, jak začít: vyberte si jedno jídlo denně – třeba snídani – a udělejte ho co nejpřirozenějším. Ovesné vločky, ovoce, jogurt bez cukru, ořechy, vařené vejce nebo celozrnný chléb s arašídovým máslem bez přídatných látek. Jakmile se to stane samozřejmostí, přesuňte pozornost na oběd nebo večeři. Tímto způsobem postupně necháváte svůj vnitřní výživový kompas znovu spolurozhodovat – aniž by se váš život proměnil v přísný dietní projekt.

Author

  • Tomáš Trejbal, známý především jako „Zahradník Tomáš“, je jedním z nejvýraznějších a nejmodernějších hlasů v českém zahradnictví. Vystudoval Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU v Praze, což mu dává pevný odborný základ. Proslavil se svým energickým, až „rockovým“ přístupem k zahradničení, kterým dokáže nadchnout i mladší generace a ukázat, že práce na zahradě může být zábavný životní styl.

    Jeho tvorba se soustředí na praktické, srozumitelné a okamžitě použitelné rady. Tomáš bourá mýty o tom, že zahradničení je složitá věda, a zaměřuje se na autentický obsah – od péče o perfektní trávník až po výběr správného nářadí. Kromě sociálních sítí, kde patří k nejsledovanějším v oboru, se objevuje v médiích jako expert, který dokáže vysvětlit i složité biologické procesy jednoduchým a vtipným jazykem.

Přejít nahoru