Pavel je rozhodnut jet — a odvolává se na ústavu
Prezident Petr Pavel dal zřetelně najevo, že hodlá Českou republiku na klíčovém summitu zastupovat osobně. Nejde podle něj o výběr, ale o ústavní závazek. „Zastupování státu navenek je pravomoc, kterou nemohu jednoduše odložit stranou,“ prohlásil po setkání s premiérem Babišem, který mu opakovaně sdělil, že vláda s jeho účastí nepočítá.
Pokud by ho kabinet v červnu skutečně připravil o možnost vykonávat jeho ústavní pravomoci, je prezident připraven sáhnout k radikálnějšímu kroku — podání kompetenční žaloby. Jde mu prý především o zachování integrity prezidentského úřadu.
Ústavní soud a závod s časem
Proč vláda odkládá konečné rozhodnutí až do června, zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil. Ministr zahraničí Petr Macinka se k věci vyjádřil opatrně a naznačil, že vládní kabinet se tématem začne zabývat teprve tehdy, až bude skutečně naléhavé.
Jenže summit se koná již 7. a 8. července. To by Ústavnímu soudu ponechalo k rozhodnutí pouze několik týdnů — a to je extrémně krátká doba. „Tohle není agenda, u níž bychom mohli rutinně odhadovat délku řízení,“ přiznal předseda soudu Josef Baxa.
Ani bývalý ústavní soudce Stanislav Balík si nedělá iluze o rychlém verdiktu. „I při přednostním projednání by soud jen stěží rozhodl dříve než na konci června,“ vysvětlil. Časový tlak je tedy obrovský.
Přesto přiznává, že prezident má v tomto sporu reálnou šanci uspět. „Kdybych byl stále na Ústavním soudu, dal bych prezidentovi za pravdu. Ale jak se říká — dva právníci, tři názory,“ dodal Balík s nadhledem.
Alternativy existují — žaloba není jedinou cestou
Stanislav Balík upozorňuje, že Ústavní soud má v zásobě ještě jeden nástroj. Mohl by vydat tzv. akademický výrok — tedy právní stanovisko k výkladu ústavy v daném kompetenčním sporu, a to aniž by formální žaloba vůbec musela být podána.
Navíc existuje varianta, při níž prezident cestu na summit nepotřebuje ani vládní souhlas, ani soudní rozhodnutí. „Je podstatný rozdíl mezi tím, zda pojede jako řádný člen delegace, nebo zda se jako prezident zúčastní neformální části setkání,“ naznačuje Balík.
Tato možnost se dlouhodobě zvažuje i v prezidentské kanceláři. Petr Pavel coby někdejší vysoký představitel vojenského výboru NATO by totiž mohl obdržet osobní pozvání přímo od Aliance nebo od generálního tajemníka Marka Rutteho — a vládní kabinet by v takovém případě neměl prakticky co říct.
Ústavní právník Marek Antoš tento pohled potvrzuje a opírá se přitom o Vídeňskou úmluvu o smluvním právu. Ta staví hlavu státu na stejnou rovinu jako předsedu vlády nebo ministra zahraničí. „Z hlediska mezinárodního práva je prezident stejně legitimním zástupcem státu jako premiér,“ zdůrazňuje Antoš.
