Napjaté vztahy od samého začátku
Vztahy mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a slovenským premiérem Robertem Ficem jsou napjaté již od počátku. Už v květnu loňského roku Merz zařadil Fica do stejné kategorie jako tehdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána kvůli jejich postojům.
Německý lídr z CDU tehdy varoval, že pokud budou Slovensko a Maďarsko pokračovat v proruském směřování, nelze se vyhnout konfliktu. Dokonce zmínil i možnost odebrání evropských fondů nebo zahájení řízení za porušování unijního práva, protože podle něj nesmí malá skupina států diktovat směr celé Evropské unii.
Pragmatická komunikace navzdory chladu
Šéf Směru Fico reagoval na tato slova velmi ostře a označil je za nepřijatelná. Zdůraznil, že Slovensko není malý žák, který potřebuje poučovat. Přestože vztahy zůstaly chladné, pracovní komunikace z pragmatických důvodů pokračovala a v říjnu se oba politici setkali na summitu v Bruselu.
Zdálo se, že na jaře tohoto roku nastane zlom. Koncem dubna slovenský premiér oznámil, že do konce května očekává v Bratislavě návštěvu německého kancléře. „Spojuje nás mnoho věcí, především automobilový průmysl, ale i společný pohled na řadu témat,“ uvedl Fico.
Tento průmysl je pro slovenskou ekonomiku klíčový a Německo je nejdůležitějším obchodním partnerem. Později se dokonce objevilo konkrétní datum návštěvy – 29. květen, o kterém ještě nedávno mluvil i šéf poslaneckého klubu Směru.
Berlín vše popírá: Návštěva se nikdy neplánovala
Z Berlína však přišla ledová sprcha. Německá strana návštěvu nikdy oficiálně nepotvrdila a nakonec ji zcela popřela. „Kancléř v současnosti neplánuje a nikdy neplánoval oficiální návštěvu Slovenska,“ uvedl mluvčí německé vlády.
Co se tedy v mezidobí stalo? Klíčovým momentem se zdá být účast slovenského premiéra na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. Tuto akci režim Vladimira Putina pravidelně využívá jako součást své válečné propagandy k ospravedlnění invaze na Ukrajinu.
Europoslankyně Směru se snažila celou situaci zlehčovat s tím, že neuskutečněná návštěva není žádná tragédie a že Robert Fico si nebude návštěvu kancléře „zasluhovat poslechem“.
Ficovo vysvětlení: Mělo jít jen o pracovní oběd
Sám Robert Fico se k celé záležitosti vyjádřil až v pátek. Potvrdil sice, že německá strana setkání zrušila, ale zároveň začal situaci vykreslovat jinak. Podle jeho slov nemělo nikdy jít o oficiální návštěvu. Tvrdil, že Merz měl do Bratislavy přijet soukromě na pracovní oběd.
Premiér rezolutně odmítl, že by za zrušením schůzky stála jeho cesta do Moskvy. „Nevěřím, že by Merz udělal takovou politickou chybu, že by mi řekl, že nepřijde kvůli Moskvě,“ prohlásil Fico a dodal, že i kdyby to byla pravda, jel by tam o to více.
Opozice však jeho verzi nevěří. Bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok označil celou situaci za blamáž. Podle něj si premiér vytvořil iluzi, že může současně jezdit za Putinem do Moskvy a zároveň očekávat, že mu německý kancléř bude dělat stafáž pro jeho politiku na všechny světové strany.
Ostrá kritika Ficovy cesty do Moskvy
Kancléř Merz kritizoval Ficovu cestu do Moskvy velmi brzy po jejím uskutečnění. Během své návštěvy ve Stockholmu uvedl, že slovenský premiér „dobře ví, že tohle není náš společný postoj“. Zároveň dodal, že jeho účasti v Moskvě hluboce lituje a bude o ní s Ficem jednat.
Fico byl v Kremlu jako jediný lídr z Evropské unie už podruhé za sebou. Přestože se neúčastnil přímo akce na Rudém náměstí, jednal s Putinem. Slovenský premiér následně tvrdil, že Putinovi předal vzkaz od ukrajinského prezidenta Zelenského, což ale Kreml explicitně popřel.
Ficovy politické manévry a změna kurzu
V poslední době lze pozorovat zajímavý obrat ve Ficově politice vůči Ukrajině. Po ostrých výrocích a sporech se nedávno setkal se Zelenským a dohodli se na vzájemných návštěvách i slovenské podpoře Ukrajiny na její cestě do EU.
Tato pragmatická změna nastala krátce po volební prohře Viktora Orbána v Maďarsku, který byl Ficovým blízkým spojencem. Bez něj zůstal slovenský premiér v Evropské radě při blokování pomoci Ukrajině či sankcí relativně osamocený. Nová maďarská vláda se totiž rychle přiklání k proevropštější linii.
Rozdíl v přístupu byl patrný i při reakci na ruské útoky blízko slovenských hranic. Zatímco slovenské ministerstvo zahraničí reagovalo až po dni a po kritice opozice, německý kancléř okamžitě a veřejně podpořil Ukrajinu se slovy, že Moskva si vybrala eskalaci místo jednání.
