Překvapivé spojenectví
Kladete si otázku, proč Andrej Babiš nezasahuje proti kontroverzním krokům svých koaličních partnerů? Odpověď je jednodušší, než se zdá. Klíčem je tichá dohoda, kde jeho spojenci chrání finanční toky do Agrofertu a aktivně podporují jeho osobní zájmy. Někteří jdou dokonce dál, než by kdokoli čekal.
Nedávné události ve Sněmovně to jasně ukázaly. Hlasy vládních poslanců bylo přijato usnesení odsuzující konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Tato akce se přitom konala na pozvání organizátorů festivalu Meeting Brno, zaměřeného na dialog a smíření.
Projevy plné nenávisti
Zejména zástupci hnutí SPD předvedli smršť nenávisti a zavádějících tvrzení. Paradoxně právě jejich spojenci v evropské frakci, německá AfD, jsou dnes těmi, kdo aktivně otevírají téma Benešových dekretů.
Některé výroky šly až za hranu. Například poslanec Miroslav Ševčík neváhal označit všechny, kdo podporují dny smíření, za vlastizrádce. Do této skupiny by tak zařadil i potomky sira Nicolase Wintona nebo rodiny Tugendhatových, kteří se jasně vymezovali proti nacistickým zločinům.
Situaci dále vyhrotil ministr zahraničí Petr Macinka, který se v německém tisku posměšně vyjádřil na adresu účastníků sjezdu, včetně vysoce postavených bavorských politiků. Myslet si, že takové výlevy nepoškodí česko-německé vztahy, je naivní.
Proč tedy premiér Babiš, který se profiluje jako prozápadní politik a podniká v Německu, proti takovému chování nezakročí? Důvody jsou hned tři.
Tichá dohoda o moci
Prvním důvodem je jeho politická zranitelnost. Babiš se nachází v pevném sevření svých radikálních partnerů. Bez jejich podpory by jeho vláda okamžitě padla. Jakékoli iluze o tom, že by po nezahájení trestního stíhání začal ve vládě více prosazovat svou vůli, se ukázaly jako liché.
Druhým faktorem je ideologická blízkost, která je větší, než se na první pohled zdá. Motoristé sice slibovali, že budou Babiše hlídat zprava, ale dnes podle ministra Borise Šťastného loajálně plní vládní program postavený na vysokých dluzích a posilování role státu.
SPD zase sází na nacionalistickou a protiukrajinskou notu, kterou před volbami využívalo i hnutí ANO. I když vláda musela pod tlakem spojenců v NATO svůj kurz mírně korigovat, posun v zahraniční politice je zřejmý a odpovídá náladám voličů ANO. Mluvit o „umírněném“ Babišovi je tak pouhá fikce.
Nejdůležitější je ale třetí důvod. Premiér je zatížen nejen trestním stíháním, ale především obrovským střetem zájmů, který nevyřešilo ani převedení Agrofertu do svěřenského fondu. Žádná jiná strana by mu ve Sněmovně neposkytla takovou podporu při legitimizaci miliardových dotací směřujících do jeho bývalého impéria.
Zákon na míru? SPD má jasný plán
Jasným důkazem je poslankyně SPD Marie Pošarová. Ta se nedávno proslavila obhajobou premiérova střetu zájmů, v níž zašla ještě dál než nejvěrnější členové hnutí ANO.
Pošarová, která vede dozorčí radu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) – tedy klíčové agentury pro rozdělování miliardových dotací – přišla s radikálním řešením.
„Problém není Andrej Babiš, problémem je ten zákon. Proto je potřeba změnit zákon o střetu zájmů, aby Babiš už ve střetu zájmů nebyl,“ prohlásila bez obalu. Svůj postoj doplnila chválou na vánočku z Penamu, firmy, jejíž stomilionová dotace je stále předmětem policejního vyšetřování.
Právě v tom spočívá role Babišových vládních partnerů. Výměnou za loajální službu a ochranu jeho zájmů jim premiér umožňuje prosazovat jejich vlastní radikální agendu. To, že by taková změna zákona byla v rozporu s evropským právem a mohla by poškodit české daňové poplatníky, je zjevně vedlejší.
Tahy za zády Evropské komise
Poslankyně zřejmě nevidí, že i současné řešení Babišova střetu zájmů vyvolává mnoho pochybností ohledně souladu s evropskými pravidly. SZIF navíc uvolnil pozastavené dotace Agrofertu jen krátce poté, co ujišťoval Evropskou komisi o opaku.
V polovině března přitom šéfka ředitelství Komise pro zemědělství psala: „Potvrďte nám prosím, že pozastavení bylo účinně uplatněno a že od nástupu premiéra do vlády nebyly společnosti Agrofert vyplaceny žádné platby.“ Zdůraznila přitom evropské nařízení, které zakazuje, aby z dotací profitovali politici nebo jejich rodinní příslušníci.
Přesto SZIF, vedený ministrem za SPD, o dva týdny později začal Agrofertu dotace opět proplácet. A to na základě posudku od společnosti, která pro holding pracovala i v minulosti.
Ideální partner pro Agrofert
Ministr zemědělství Martin Šebestyán nebyl do své funkce vybrán náhodou. Před nástupem do vlády zastupoval lobbistickou skupinu největších zemědělských koncernů v čele s Agrofertem, které jeho jmenování prosazovaly.
Nyní se jim odvděčuje. Nejenže plánuje navýšení domácích dotací, ale na evropské úrovni chce bojovat proti snahám Komise omezit dotace pro velké podniky a podpořit malé farmáře. Právě takové nastavení přitom mohlo od začátku zabránit deformacím trhu.
Šebestyán je sice často označován za Babišova člověka, ale zároveň zůstává věrný SPD. Ministři za SPD se pravidelně scházejí s vedením hnutí a on sám funguje jako jejich prodloužená ruka ve vládě. Když je tázán na proruské výroky svých stranických kolegů, tvrdí, že o žádných neví.
Je to zkrátka ideální partner do této sestavy: nevýrazný, ale efektivně pracující na posilování vlivu agrobyznysu ve státě. Pro Andreje Babiše neexistuje jediný důvod, proč by měl tuto symbiózu narušovat, i kdyby to mělo znamenat další poškozování české ekonomiky a mezinárodní pověsti.
