Malá změna v jídelníčku, velký dopad na mozek?
Stárnutí populace se zrychluje a poruchy paměti postihují čím dál více seniorů po celém světě. Nová japonská data naznačují, že zdánlivě banální úprava každodenního jídelníčku může hrát roli v ochraně mozku ve vyšším věku.
Demence, včetně Alzheimerovy choroby, patří dnes k nejpalčivějším zdravotním problémům současnosti. Odhaduje se, že s touto diagnózou žije přes 50 milionů lidí a do poloviny tohoto století se jejich počet může ztrojnásobit. Zdravotnické systémy po celém světě se s tím stěží vyrovnávají.
Japonsko jako laboratoř stárnoucí společnosti
Japonsko patří k nejrychleji stárnoucím zemím na světě a funguje v mnohém jako předobraz toho, co čeká ostatní státy. Demencí trpí plných 12,3 procenta tamních obyvatel starších 65 let. Protože účinná léčba stále chybí, vědci se stále intenzivněji zaměřují na životní styl – pohyb, spánek a především výživu.
Výzkumníci z několika japonských vědeckých institucí analyzovali data téměř osmi tisíc seniorů a dospěli k zajímavému zjištění: lidé, kteří pravidelně jedli sýr, onemocněli demencí méně často než jejich vrstevníci, kteří sýr nejedli vůbec.
Jak studie o sýru a paměti vlastně probíhala?
Do analýzy bylo zařazeno 7 914 osob ve věku 65 a více let, žijících samostatně ve vlastních domácnostech, bez předchozího rozhodnutí o nutnosti dlouhodobé péče. Data pocházela z programu JAGES, který dlouhodobě sleduje zdraví a funkční stav starších Japonců.
Účastníci byli rozděleni do dvou skupin. Do první patřili senioři konzumující sýr alespoň jednou týdně, do druhé ti, kteří sýr vůbec nejí. Aby bylo srovnání co nejpřesnější, vědci použili pokročilou statistickou metodu vyrovnávající rozdíly mezi oběma skupinami z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, celkového zdravotního stavu i schopnosti zvládat každodenní aktivity.
Po dobu přibližně tří let sledovali, u koho se administrativně potvrdila diagnóza demence v rámci japonského systému pečovatelského pojištění – standardně používaného ukazatele v tamním prostředí.
Jak velký byl rozdíl mezi skupinami?
Na první pohled se výsledky mohou zdát skromné, ale v přepočtu na relativní riziko jde o 24procentní snížení pravděpodobnosti vzniku demence u osob pravidelně konzumujících sýr. Když vědci do výpočtů zahrnuli i celkový způsob stravování – konzumaci zeleniny, ovoce nebo ryb – efekt mírně oslabil, přesto zůstal patrný na úrovni kolem 21 procent.
Autoři studie zdůrazňují, že jde o prokázanou souvislost, nikoli o příčinnou závislost. Přesto je rozdíl dostatečně výrazný, aby ospravedlnil další výzkum. Z dat také vyplynulo, že sýr konzumující senioři si obecně vybírali pestřejší jídelníček – více ovoce, zeleniny, masa i ryb.
Celkový obraz připomínal vyváženou stravu bohatou na složky prospěšné mozku. Navíc tato skupina seniorů lépe zvládala takzvané složité každodenní činnosti, jako je nakupování, plánování jídel nebo správa financí, a méně často si stěžovala na problémy s pamětí.
Co přesně v sýru mozku prospívá?
Autoři práce navrhují několik možných mechanismů, které by mohly ochranný efekt sýra na nervový systém vysvětlit. Jsou to zatím spíše hypotézy, nicméně dobře zapadají do toho, co věda o výživě a funkci mozku již ví.
Vitamín K2 a cévy
Zrající sýr patří k nejvýznamnějším zdrojům vitamínu K2. Tato látka rozpustná v tucích ovlivňuje metabolismus vápníku a pružnost cév. Cévní problémy jako hypertenze nebo ateroskleróza riziko demence zvyšují, zejména jejího vaskulárního typu. Vitamín K2 pomáhá bránit ukládání vápníku ve stěnách cév, díky čemuž si cévy lépe zachovávají průchodnost.
Výkonnější cévy zajišťují lepší průtok krve mozkem. Je proto možné, že sýr prostřednictvím K2 nepřímo podporuje kognitivní funkce a zpomaluje procesy poškozující drobné mozkové cévy.
Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní peptidy
Sýr je rovněž solidním zdrojem bílkovin a klíčových aminokyselin, které nervové buňky potřebují pro správné fungování, tvorbu neurotransmiterů a obnovu po poškození. Při zrání sýra navíc vznikají takzvané bioaktivní peptidy, látky s potenciálně protizánětlivým a antioxidačním účinkem.
Chronický zánět a oxidativní stres jsou přitom dva procesy úzce spojené se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.
Co na tom má střevní mikrobiom?
Čím dál více výzkumů spojuje složení střevní bakteriální flóry s fungováním mozku. Narušený mikrobiom se opakovaně vyskytuje u osob trpících Alzheimerovou chorobou. Fermentované sýry, například klasické plísňové druhy, mohou být zdrojem probiotických bakterií, které regulují takzvanou osu střevo–mozek.
Zajímavé je, že v analyzované studii konzumovalo plných 82,7 procenta účastníků převážně tavený sýr, který je chudší na přirozené bakteriální kultury i některé bioaktivní složky. Sýry s bílou plísní preferovalo pouhých 7,8 procenta. Přesto se ochranný efekt projevil.
To naznačuje, že za výsledkem může stát souhra více drobnějších faktorů – ochrana mozku tedy nemusí záviset výhradně na probiotickém aspektu fermentace. Dokonce i méně komplexní sýrové výrobky mohou přinášet mozku určitý prospěch, pokud jsou součástí celkově vyvážené stravy. Z dotazníků přitom vyplynulo, že 72,1 procenta konzumentů sýra si ho dopřávalo jednou nebo dvakrát týdně.
Jaká jsou omezení této studie?
Autoři sami otevřeně popisují slabá místa své analýzy, což umožňuje střízlivější pohled na výsledky. Konzumace sýra byla zaznamenána pouze jednou, na začátku studie – nevíme tedy, zda účastníci své stravovací návyky v průběhu sledování změnili. Nebyla shromážděna přesná data o velikosti porcí, takže o optimálním množství nelze nic konkrétního říci.
- Diagnózy demence pocházely z administrativních záznamů, ne z komplexních neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení jednotlivých typů onemocnění.
- Studie nezohledňovala genetické faktory, například přítomnost varianty APOE spojené s vysokým rizikem Alzheimera.
- Japonský kontext je specifický – průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských zemích.
Data nelze tedy jednoduše přenést přímo na české podmínky, kde se sýr – zejména žlutý a tvaroh – na stolech objevuje podstatně pravidelněji. Pro české čtenáře je přitom zajímavá jedna úvaha: pokud se ochranný efekt projevil i při tak nízké výchozí spotřebě, jakou mají Japonci, budoucí studie v zemích s bohatší sýrovou tradicí, jako je Česko, mohou přinést mnohem konkrétnější doporučení ohledně druhu sýra i velikosti porcí.
Stojí za to kvůli mozku jíst více sýra?
Závěry japonské studie rozhodně nepodporují bezmyšlenkovité navyšování porcí sýra bez omezení. Sýrové výrobky jsou bohaté na nasycené tuky a sůl, takže nutriční odborníci k nim odjakživa doporučují umírněnost. Na druhou stranu jejich úplné vylučování ze strachu před cholesterolem také není vždy na místě, zvláště pokud jsou porce malé a zbytek jídelníčku tvoří zelenina, ovoce a celozrnné obiloviny.
V praxi se nabízí jednoduchá strategie: malé množství kvalitního sýra několikrát týdně, zařazené do jídel jako náhrada za vysoce zpracované uzeniny nebo slané snacky. V kombinaci s pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením kouření a alkoholu to může tvořit rozumný soubor opatření na podporu paměti po šedesátce.
Mozek má rád pestrost – to potvrzují i další studie. Pro kognitivní funkce jsou příznivé diety blízké středomořskému vzoru nebo takzvanému modelu MIND: hodně zelené zeleniny, bobulí, ořechů, olivového oleje, ryb, luštěnin a k tomu umírněné množství mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním z dílků této skládačky, ale pohyb, spánek ani sociální kontakty nenahradí. Výsledky z Japonska jsou zatím nejrozumněji chápat jako povzbuzení k vyvážené stravě, v níž trocha sýra není problémem – a pro mozek se může ukázat dokonce jako nenápadný spojenec.
