Rychlé občerstvení má obrovský globální dopad. Jenže zemědělské sítě, které ho zásobují, jsou překvapivě křehké.
Když náhlá změna otřese zemědělskými trhy, může se základní plodina velmi rychle proměnit v obrovskou ekonomickou noční můru.
Hory brambor
Masivní přebytek tvrdě dopadá na pěstitele brambor v severní Evropě a strhává tržní ceny ke dnu. Z belgického města Walhain přicházejí zprávy o historických přebytcích plodin určených na výrobu hranolků.
V květnu farmář Kris D’haeyere vysypal celou svou úrodu přímo zpět na pole. Bylo to jednoduše nejlevnější řešení, jak se zbavit obrovské hromady brambor vysoké pět metrů.
Krize přivedla mnoho pěstitelů do stavu hluboké beznaděje. „Je to špatné, samozřejmě, ale tak to chodí. Myslím, že dobré časy jsou pryč,“ řekl D’haeyere novinářům.
Bolest se přitom šíří daleko za hranice Belgie. Začátkem tohoto roku rozdávali zoufalí němečtí farmáři čtyři miliony kilogramů brambor zdarma berlínským obyvatelům — jen aby zabránili jejich vyhození.
Globální přebytky se hromadí
Problém má hluboké kořeny. Podle analytické společnosti DSA Market Intelligence se na konci roku 2025 nahromadil v Belgii, Francii, Německu a Nizozemsku obrovský přebytek 3,3 milionu tun brambor určených na hranolky.
Od té doby nabídka jen rostla. Kombinace rekordních sklizní, nových amerických cel a klesající návštěvnosti restaurací spustila tento propad.
Geopolitické napětí situaci dále zhoršilo. Válka v Íránu vedla k blokádě Hormuzského průlivu, což výrazně zdražilo energie, dopravu i hnojiva pro evropské zemědělce.
Tlak na celý trh
Sousední země také pociťují následky. Carl D. Heiselberg, předseda oborové organizace Danish Potatoes, uvedl, že místní pěstitelé čelí tvrdé konkurenci z rychle se rozvíjejících trhů v Indii a Číně.
Heiselberg vysvětlil, že evropská nadvýroba nutí producenty prodávat konzumní brambory jako levný škrob. „Když je v Evropě nadvýroba, prodávají se konzumní brambory jako škrob, což v Dánsku není možné,“ řekl. A dodal: „To je to, co nám v krátkodobém horizontu přináší problémy.“
Předseda také poukázal na to, že zahraniční konkurenti působí za výrazně volnějších regulačních podmínek. „Když se tam někdo rozhodne pěstovat brambory, prostě to udělá. My bojujeme o povolení, zatímco oni jsou k tomu přímo nuceni,“ uvedl.
Navzdory zemědělskému chaosu spotřebitelé v obchodech téměř žádnou změnu nepocítí. Přebytek se týká výhradně výroby mražených hranolků, zatímco ceny běžných konzumních brambor zůstávají stabilní.
