Myšlení ve velkém měřítku
Stará spojenectví čelí nebývalému tlaku a státníci po celém světě hledají odvážná řešení, jak udržet bezpečnost. Jeden z evropských lídrů nyní přišel s nápadem, který málokdo čekal.
Ve středu na energetickém summitu Eurelectric Power v Helsinkách vystoupil finský prezident Alexander Stubb s prohlášením, které ihned vzbudilo pozornost. Vyzval politiky, aby zásadně přehodnotili fungování Evropské unie.
Podle Stubba závisí regionální síla přímo na fyzické velikosti a rozsahu uskupení. Geopolitická situace si podle něj žádá masivní rozšíření bloku.
„Chci říct, že v této chvíli musíme přemýšlet ve velkém,“ prohlásil Stubb na energetické konferenci. Jeho ambice sahají až k rozšíření EU na přibližně 40 členských států.
Kanada jako 28. člen Unie?
Stubb nezůstal jen u obecných slov — přišel s konkrétním a odvážným návrhem týkajícím se severoamerického spojence. Obrátil se na publikum s provokativní otázkou.
„Nebylo by skvělé, kdyby se Kanada stala 28. státem Evropské unie, místo aby se stala 51. státem USA?“ řekl prezident. Tato slova jsou přímou reakcí na opakované narážky Donalda Trumpa ohledně připojení Kanady ke Spojeným státům.
Rozšíření za stávající hranice
Stubb nezapomněl ani na blízké sousedy Evropy. Jedním z jeho prioritních cílů je návrat Spojeného království zpět do evropského společenství po brexitu.
Pokud by Londýn odmítl plné znovupřistoupení, finský prezident by přesto usiloval o co nejtěsnější spolupráci s britskými představiteli. Stubb zároveň zdůraznil několik dalších klíčových regionálních partnerů.
Mezi zásadní součásti tohoto rozšířeného puzzle zařadil Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Zmínil také historicky komplikovaný vztah, který mnoho politiků raději přehlíží.
„Musíme začít vážně diskutovat o Turecku,“ prohlásil Stubb. Varoval, že udržení Ankary v těsné blízkosti EU je z bezpečnostních důvodů naprostou nezbytností.
Hledání řádu v chaosu
Tlak na Evropu přichází z více stran najednou. Stubb upozornil, že kontinent čelí aktivním bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a zároveň silnému politickému nátlaku ze Spojených států.
Aby Evropa dokázala tento nápor zvládnout, musí nejprve dát do pořádku vlastní záležitosti. Prezident však svému publiku rychle připomněl, že evropský projekt zdaleka není bezchybnou utopií.
Pokrok totiž vždy přichází skrze složitý a chaotický proces. Stubb popsal jasný historický vzorec, podle kterého obrovský politický blok řeší zásadní problémy.
„Evropu často představujeme jako dokonalý systém, ale pravda je taková, že se vždy vyvíjí ve třech krocích: nejprve přijde krize, pak nastane chaos a nakonec se ukáže optimální řešení,“ vysvětlil finský prezident.
